Sebevědomí aneb jak na to, když se cítíte ve stresu

Sebevědomí aneb jak na to, když se cítíte ve stresu
Aktuality

V dnešní uspěchané době může spousta z vás zažívat pocit, že jede na hranici svých možností. Tlačí na váš šéf v práci, tlačí na vás váš manžel, něco neustále očekává vaše rodina nebo vaši přátelé. Vy jste na roztrhání, ale pocit uspokojení se nějak nedostavuje, spíš vám připadá, že je před vámi neustále něco nedodělaného, všechno děláte v poklusu, všude číhá stres…

Možná se přidávají i časté bolesti hlavy nebo zad a vy víte, že je to tím tlakem na vás. Zkusím dát trochu jiný návod, než se obvykle v takových situacích dává. Jeho výhodou je, že nezávisí na vnějších podmínkách. Nemusíte měnit práci ani manžela, dokonce ani svůj životní styl. Jediné, co je potřeba udělat – a je to to nejtěžší a nejlehčí zároveň – je změnit svůj pohled na to všechno.

Nejprve je třeba zjistit, proč vůbec zažíváte takové situace, kdy na vás neustále někdo tlačí, něco očekává a není nikdy dost spokojen s výsledkem a vlastně ani vy ne. S velkou pravděpodobností tou prvotní příčinou bude vaše rodina. Matka, otec nebo oba vám dávali přísné podmínky toho, jaká máte být a jak máte fungovat. Když to splníte, budou vás mít rádi, když to nesplníte, nejste dost dobrá dcera a rádi vás mít nebudou. Skutečnou, bezpodmínečnou lásku většina rodičů vůbec neumí vyjádřit, a děti vyrůstají s pocitem, že když nebudou přesně takové, jak si rodiče přejí, bude jim odepřena jejich láska. A dítě si vytvoří pravidlo: když budu ve všem perfektní, rodiče budou se mnou spokojeni a budou mě milovat. Toto je zárodek toho všeho, co zažíváte dnes. Protože toto pravidlo není splnitelné. Nemůžete být nejlepší, ještě k tomu trvale a ve všem… Jednoduše to není možné. Ale protože toto pravidlo se zarylo hluboko do vašeho podvědomí, máte v sobě permanentní kontrolní mechanismus, který zkoumá a porovnává, jestli jste svůj úkol udělala perfektně a nejlépe. A protože to nelze splnit, prožíváte vnitřní nespokojenost. Ten tlak, který prožíváte, nepřichází z venku, Přichází od vás samotné, z vaší mysli, z vašeho pravidla, že musíte být za všech okolností perfektní. A protože to nejde, máte pocit viny, nebo se začnete porovnávat s ostatními, kteří jsou zrovna „perfektnější“ a objeví se komplexy méněcennosti nebo závisti, že jim to jde a vám ne.

Zkuste si připomenout stará dobrá přísloví: „Chybami se člověk učí“, nebo „Kdo nic nedělá, nic nezkazí“, či „Žádný učený z nebe nespadl“…

Všechna říkají totéž: je úplně normální dělat chyby, ale je užitečné umět se z nich poučit a zbytečně celý život neopakovat tu jednu. Vy byste mohla považovat za dostatečně prověřené, že aplikace pravidla „Musím být za všech okolností perfektní“ vás určitě naučilo být pracovitou, spolehlivou…. ale nenaučilo vás být šťastnou a spokojenou sama se sebou. Dokonce je původcem vašeho stresu, nemocí či porušených vztahů s lidmi.

A tak místo toho, abyste si uvědomila, že je třeba opravit nesmyslné pravidlo o tom, že musíte být za všech okolností perfektní, tlačíte sama na sebe, zvyšujete tempo k nesnesení, stresujete sama sebe a máte pocit, že ten tlak přichází zvenku. A tak pracujete víc, všeho děláte víc, pocit tlaku narůstá, a s ním nervozita, vnitřní neklid a nespokojenost, vyčerpání a mohou se objevit i fyzické potíže od bolestí hlavy, zad, žaludku k dalším nemocem.

Nejhorší na tom je, že ostatní cítí vaši nespokojenost spojenou s vaším výkonem a začnou ji zrcadlit ve svém chování. Takže namísto, aby vás šéf, partner či přátelé pochválili, ještě vás zkritizují. Tím vám potvrdí, že nejste perfektní a vy zvýšíte tempo, ale i svou nervozitu. Oni to cítí, jsou ještě kritičtější a tak pořád dokola, v bludném kruhu. Zvyšováním tempa a tím, že na sebe tlačíte, tento kruh nejde rozetnout, naopak zabředáváte víc a víc do pocitu stresu a nespokojenosti.

Když jenom změníte práci, partnera, přátele, prostě ty vnější situace, jak radí někteří koučové, i tak si ponesete toto pravidlo s sebou, takže dříve nebo později budete zase ve stresu. Jediný trvalý výsledek získáte, když předěláte toto naprosto neužitečné pravidlo na takové, které vás nebude stresovat.

Dělejte věci, tak jak k vám přicházejí a dejte si na každou dost času. Když cokoli uděláte s plnou pozorností, aniž byste se nechala vyrušovat myšlenkami na to, co bude potom, uděláte daleko méně chyb a budete mít pocit uspokojení z dobře vykonané práce. A pak přejděte k dalšímu úkolu. Zkuste si v každém okamžiku, kdy se cítíte pod tlakem, uvědomit, že jediný, kdo na vás tlačí, jste vy sama a váš pocit, že musíte být perfektní, nebo že musíte vyhovět všem.

Toto se týká práce, ale i všeho, co zažíváte s partnerem nebo s rodinou, přáteli. S plnou pozorností dělejte to, co máte před nosem. Když jste s partnerem, buďte s ním naplno a nemyslete na to, že byste chtěla být někde jinde. Když se s ním milujete, užívejte si možnost dávat partnerovi radost skrze vaše tělo a užívejte si všechno, co on dává vám. Když vaříte, můžete se cítit jako bohyně hojnosti a když uklízíte, vytváříte nádherný domov pro své blízké. Když jste s dětmi, radujte se z možnosti poskytnout jim bezpečný domov a milující prostředí. Radujte se z každé své činnosti a v okamžiku, kdy ji děláte, si uvědomujte její užitek.

Tím v sobě namísto původního stresujícího pravidla postupně vytvoříte hlubokou jistotu, že cokoli děláte, děláte s plným vědomím a nejlépe, jak jste v dané situaci schopna. A bude tu nové, daleko užitečnější pravidlo: „V dané situaci jsem udělala to nejlepší“. A to už není vůbec stresující, naopak, je tam najednou spousta radosti a prostoru pro vás i pro všechny okolo vás!

Postupně si začnete užívat všechno, co děláte, a budete vidět užitek, který tak přinášíte druhým. Vaše sebevědomí, že jste skvělá partnerka, matka, milenka, kolegyně či pracovnice, bude narůstat. Budete si užívat činnost samotnou, radovat se z jejích výsledků a učit se z chyb. Budete si jistá, že chyby jsou automatickou součástí vašeho rozvoje. Dělat chyby znamená, že máte odvahu vstupovat do nových situací, nebude pro vás těžké o nich mluvit, ani si je přiznat. Nebude to nic osobního, prostě součást vašeho procesu učení se novým situacím.

Vaše vybudované sebevědomí bude příkladem a stanete se oporou pro ostatní. A ti na to budou reagovat. Najednou vám bude připadat, že vaše práce vlastně není vůbec stresující, i když je to ta samá, co dřív. Že šéf je nějak víc v pohodě. Že váš partner na vás také už tolik netlačí, i když jste jej nevyměnila… Že máte daleko víc času, i když zastanete stejné množství práce, jako dřív. Jen se uvnitř cítíte v bezpečí. Protože největším nepřítelem jste si byla vy sama.  A nepřítel je pryč a vy můžete využít své schopnosti, nejlépe jak umíte, ale už bez stresu, že to nebylo perfektní.

Přebudovat v sobě tento návyk se nepodaří za týden ani za měsíc. Ale když začnete, budete postupně prohlubovat návyk nový, který bude užitečný vám i vašemu okolí. A starý pocit, že musíte být za všech okolností perfektní, bude slábnout, až bude jednoho dne pryč. A vy budete šťastnější a svobodnější a nejspíš i zdravější. Držím vám palce!

 

„Neexistuje zdravá žárlivost, vše co je opravdu zdravé,
je zdrojem trvalé lásky a štěstí.“