Aktuality

Děkuji Vám, za výstižnou odpověď. Máte samozřejmě pravdu, že vše pochází z dětství a životem procházíme jako v takovém uzavřeném kruhu, kdy vše co se nám kdy stalo na začátku se nějaké fázi života připomene a vrátí, v tom je život neúprosný. Snažil jsem se učinit určité sebepoznání studiem psychologie a pochopil jsem, že život v dysfunkční rodině způsobil, že jsem nebyl nijak bezpečně citově ukotven ani k jednomu z rodičů. Potom se jako dítě snažíte okolí dokázat, aby o vás stáli. Jen hledáte zázemí, a když ho nenajdete tak vás „drive“ žene stále dál a dál a vy věříte, že se to někde zastaví. Aspoň si to přejete. Tato vlastnost je sice dobrá pro sport nebo obchod kdy je úspěch měřen výsledkem. Ve vztahu, se hodnoty „měří“ jinak a se zpožděním. Kdysi jsem se sledoval jednu zahraniční TV show. V té show manželka vyčítala manželovi odcizení v jejich vztahu, a on na to argumentoval, až udělám to a to, tak se vše zlepší jen počkej a vydrž. Psycholog v té show použil srovnání vztahu se zahradou, kterou po celou dobu musíte opečovávat, aby vám nezarostla plevelem, kdy není pro zahradu/vztah řešení aby do ní vletěl jednou za rok s rotavatorem a udělal pořádek a čekal, že vztah je zase na rok zachráněn. I já jsem dospěl k sebereflexi, snažím se dělat věci lépe. Mozek si občas postaví hlavu:-) Marek

„Neexistuje zdravá žárlivost, vše co je opravdu zdravé,
je zdrojem trvalé lásky a štěstí.“