Cítím se jako ztracená existence

Cítím se jako ztracená existence
Partnerská poradna on-line

Dobrý den, vlastně ani nevím, jak svůj dotaz definovat, ale cítím se jako ztracená existence. Opustila jsem milujícího muže, který by pro mě udělal první poslední, opravdu mě miloval – ale pro mě už po letech byl jen kamarád- bratr. Teď jsem s mužem, kterého miluji – ale od něj to necítím. Nic z té jistoty a pohodlí. I když tvrdí, jak mě má rád, představil celé rodině, plánuje budoucnost – já mu mám tendence nevěřit. Čím víc se snažím na sobě pracovat, meditovat, poznávat – tím se cítím ztracenější. Necítím se příjmána rodiči, teď už ani novým partnerem, kolem sebe přátel spousta.. ale vlastně prázdno. Vím, že ukotvení a “bohatství” má každý hledat v sobě. Ale mezilidské vztahy jsou pro mě alfa – omega. Jsem vyčerpaná, zmatená, vztah, kde jsem očekávala oboustranou pohodu a lásku se kvůli mým myšlenkám hroutí a já nevím, jak dál. Moc přemýšlím, neumím nechat věci plynout a kazím si vztah s mužem, který by mohl být pěkný. Prostě všechno dělám špatně.

Jitka

Petra Jarošová odpovídá:

Jitko, příčina je jednoduchá. Právě proto jste měla partnera – kamaráda. Tam je totiž snadné ustát nejistotu a žárlivost, protože se ani neobjeví. Jakmile jste však vedle někoho, na kom vám opravdu záleží, začnou se vynořovat všechny pochybnosti a staré návyky.

Neboli nyní můžete vidět samu sebe a vlastní překážky vztahu se skutečným partnerem. Jestli se snažíte a nejde vám to, proč nevyhledáte pomoc? Nechat jít všechny myšlenky, které se vynořují, aby opustily vaše podvědomí, tak těžké není, jen s tím potřebujete poradit a potom to opravdu dělat, namísto přemýšlení, které vše jen zhorší. Není žádná věda pracovat s mentálními vzorci, jen potřebujete někoho, kdo vám s tím pomůže. A je to.

Tak na nic nečekejte, dokud s vámi dotyčný ještě je. Ženy si kupují spoustu zbytečností, místo aby si koupily pomoc, která jim změní život.

Držím vám palce!

„Neexistuje zdravá žárlivost, vše co je opravdu zdravé,
je zdrojem trvalé lásky a štěstí.“