Děti mě nechtějí kvůli novému partnerovi

Děti mě nechtějí kvůli novému partnerovi
Partnerská poradna on-line

Dobrý den, psala jsem před třemi měsíci. Situace je pro mě ještě horší.

Syn se mnou nechce vůbec být, dcera občas taky ne.

Chtějí, abych se rozešla se svým přítelem,protože taťka taky nikoho
nemá a nikdy si nikoho nenajde,protože má přece je. On si vážně nikoho
nenajde. Je jedním z mála mužů, kteří ženu nepotřebují a nestydí se za
to.. Situace už došla to tak daleko, že když je mám mít, chtějí být raději u
babičky nebo u sestry mého bývalého partnera,která má 2 děti, se kterými
jsou mé děti v neustálém kontaktu již od mala. A děti nechtějí ke mně i přes
to,že jim řeknu,že přítel u mě nebude. Což bývá pravda. Pokud se ale
situace náhle změní,tak synovi nabídnu možnost spaní u babičky a odvezu
ho k ní. Jenže pak mi to bývalý vyčte v přítomnosti malýho, že dávám
přednost příteli před vlastním synem.. Šárince jeho přítomnost nevadí, jen
když neví předem, že přijede. Přitom si spolu hrají a nevadí jí společně
strávený čas i s ním. Ale když je u táty,a telefonem se domlouváme, že ji
vyzvednu další den ze školy, tak nechce,abych ji vyzvedávala, protože
přijede můj přítel. Když syna přemluvím, a je se mnou, vždycky je ten
čas skvělý, mazlíme se,říká mi, jak mě moc miluje, ale pak zase tvrdí,
že to jen hrál.. Odstěhovala jsem se do sousední vesnice, aby děti
nemusely měnit školu a měly pořád stejné kamarády. A s přítelem se vídám
jen v době, když chodím do práce. Nebydlíme spolu.. Sem tam přijede na
půl hodiny, to se dětí předem ptám, jestli jim to nevadí. Nikdy neřekli
ne, protože věděli, že pak odjede. Ty společné víkendy s ním i s jeho
dětmi už nikdy neproběhly..V pátek máme s bývalým stání a dohodli jsme
se na společné péči. Přítel mi radí, že mám chtít střídavou péči sudý,
lichý týden.. Ale nevím, jestli by to nebylo pro syna traumatizující.
Protože když jsem ho dnes šla vyzvedávat, tak strašně plakal, že nechce
ke mně a odvedl ho nakonec otec, protože tam byl taky, i když jsme se
domluvili, že ho vyzvednu já. Navíc tam po mě řval, že jsem nenormální,
že malej ze mě na tom bude psychicky špatně. A v pondělí byla tato
situace stejná, jen s tím rozdílem, že otec tam nebyl a já ho vzala za
ruku odvedla domů i přes pláč. Bohužel jsem ho doma plácla přes zadek,
protože mě kopal, když jsem chtěla použít metodu silného objetí, se
kterou jsem již jednou měla úspěch.. Byla to chyba, to vím.. Ale za půl
hodiny byl jako vyměněný a celý den byl úžasný.. Bývalý mi říká, jak
syna ke mně přemlouvá, ale že to prostě nejde, že mu syn nakonec vyčte,
že to dělá.. Cítím se hrozně, že mě vlastní děti nechtějí… Byla jsem po
dnešním výstupu ve škole i na sociálce, co mám dělat a ta paní mi řekla,
že děti nemám nutit, že si cestu ke mně sami najdou.. Nebo mám u soudu
požádat o psychologický posudek nás všech a podle toho soud rozhodne,
což je na dlouhou trať a stresující opět pro všechny. Navíc jsem si
přála se s ex vždy domluvit, kvůli dětem. Myslíte si, že se mám s
přítelem rozejít? Že nelze mít obojí? Náš vztah tímto docela chladne,
protože to pořád řešíme a on si myslí, že mám o své děti bojovat, že to
vypadá, že je nechci.. Víte, já myslím, že to čas spraví, ale někdy
nevím, jestli ten čas nehraje spíš proti mně. Poraďte mi prosím.

Daniela

Petra Jarošová odpovídá:

Danielo,

    přestože jste mi napsala spoustu informací, podle kterých to vypadá,
    že se navenek všichni snaží, je tam něco skrytého za všemi těmi
    slovy.

    Mám mnohonásobnou zkušenost, že když dospělí dětem vysvětlí, že na
    tom, že se spolu rozejdou, není nic špatného, že se to stává, že je
    oba rodiče mají stále stejně rádi a že tam není žádný viník,
    zůstanou děti v pohodě a jsou schopny velmi dobře přijmout i nové
    partnery rodičů, pokud se k nim oni chovají hezky. Děti nemají žádný
    koncept o tom, co je dobře a co není, ten jim vytvoří jejich rodiče.
    A když jim situaci vysvětlí jako něco, co je v pořádku a běžně se
    děje, není důvod, aby trpěly ani aby celou situaci nějak blokovaly.

    Ve vašem případě to tak je a to znamená, že někdo, nebo i více lidí,
    není úplně upřímný; potom na to děti zákonitě reagují.

    Buď někdo z vaší rodiny dětem říká, že jste špatná matka, protože
    jste opustila manžela a dokonce si našla někoho jiného. Toto je
    velmi silný jed a umím si představit, že děti potom mají tendenci
    bránit toho, koho vnímají jako slabšího, takže otce. Nebo jim to
    neříká, ale myslí si to, což děti stejně vycítí.

    Nebo si to myslíte vy sama o sobě a máte pocit viny. To je také
    špatně. Myslet si, že jsme povinni zůstat ve vztahu, kde nejsme
    šťastní, jen kvůli dětem, je tmářství nejhoršího kalibru. Protože
    potom děti nemají žádnou šanci se naučit, jak chutná fungující vztah
    muže a ženy a jsou v podstatě předurčeny k vlastním neúspěchům a
    trápení na úrovni partnerských vztahů. Nejsem příznivcem toho, že by
    lidé měli trpět. Normální je být šťastný. Utrpení znamená, že
    nevíme, jak funguje naše mysl a z neznalosti ji používáme chybným
    způsobem.

    Nebo je vaše touha po lásce tak silná a doposud nenaplněná, že po ní
    opravdu toužíte daleko víc než po tom, být se svými dětmi, i když si
    to nechcete přiznat. A na to se nabalují skryté pocity viny týkající
    se vaší mateřské lásky, která není taková, jaká by měla být. V tomto
    případě byste měla vědět, že je to pochopitelné a určitě je to
    následkem prožívání nedostatečného přijetí od vašich rodičů vůči vám
    v dětství.

    Abych vám mohla trvale pomoci, musely bychom spolu pracovat a jít do
    hloubky vaší mysli, abychom nalezly příčiny a přepracovaly všechny
    myšlenkové a emoční vzorce, které celou situaci působí. Odpověď je
    jen nasměrování, v případě těžších situací stačit nemůže.

    Buďte k sobě upřímná, zeptejte se té ženy uvnitř, co doopravdy chce,
    co jí chybí, čeho se obává. Respektujte své touhy i pocity, ať jsou
    jakékoli. Zkuste je komunikovat se svými dětmi. Nemyslím si, že je
    řešení se rozejít s novým partnerem. S každým dalším by to bylo
    nejspíš totéž. Potřebujete přijmout sama sebe, potom vás přijmou i
    vaše děti. Držím vám palce…

Váš dotaz

Zde můžete zadat dotaz. Dáma v nouzi si vyhrazuje právo publikovat Váš odeslaný dotaz. Pokud si nepřejete uveřejnit Vaše jméno, zvolte smyšlené.

Pište, prosím, své otázky s diakritikou, tedy s háčky a čárkami. Nemám časový prostor vaše otázky textově upravovat. Moc děkuji!



Můžete zadat ještě 1300 znaků




„Neexistuje zdravá žárlivost, vše co je opravdu zdravé,
je zdrojem trvalé lásky a štěstí.“