Přítel bere děti k nám domů

Přítel bere děti k nám domů
Partnerská poradna on-line

Mám rozvedeného přítele, který má 2 děti, chlapec 7 let a děvče 11 let. Bere si je každých 14 dní na 3 dny a 2 noci do našeho malinkého nájemního dvoupokojového bytu. Já sama děti nemám. S přítelovými dětmi nemám problém, myslím, že mám s nimi pohodové vztahy. Nevadí mi, že jsou u nás, spíš naopak jsem ráda, že je o zábavu postaráno. Ovšem co mě trápí a to dost je to, že pokaždé když přijedou spí s nimi přítel v naší ložnici v manželské posteli a já se musím odstěhovat na rozkládací gauč do obýváku. Všechny pokoje jsou veřejné, děti chodí všude a já mám pocit naprosté ztráty soukromí. Musím se dovolovat, jestli bych se třeba mohla jít převléct do vlastní ložnice atd. Partnerovi jsem o tom řekla, samozřejmě své děti miluje a reagoval naštvaně až uraženě, razantně a radikálně, že děti tedy u nás spávat nebudou vůbec, když s tím mám takový problém! Přítel to myslel tak, že tedy kvůli mě. Připadá mu asi špatné, že by měly děti spát na gauči. Mám z toho všeho špatný pocit, ať udělám cokoliv, cítím se jako bezprávný jedinec, už když jen slyším, že je doveze přes noc, mám po náladě. Nemůžu si pomoct, ale pro mě je to jako by mi přijela rodinná návštěva, kterou ale já pustím do vlastní postele a sama půjdu spát na gauč do obýváku. Jak z toho ven? Je chyba ve mě?

Lucka

Petra Jarošová odpovídá:

Lucko, opravdu si umím představit, že je to velké narušení vašeho soukromí. Nerozumím tomu, že jste se nedohodli hned poprvé, když u vás děti měly spát. Protože teď už jsou zvyklé a vnímaly by to, že je vyháníte, zatímco kdyby to tak bylo od začátku, přišlo by jim to normální.

Víte, když začneme chodit s mužem, který už má nějaké závazky z předchozího manželství, děti, finanční povinnosti či jiné, často si ze začátku neuvědomíme, že to nutně bude nějak omezovat náš vztah a že nám jako nové partnerce obvykle zbývá méně manévrovacího prostoru, než když je muž svobodný a bezdětný. On není sám a už nikdy nebude, vždycky bude mít určitou povinnost vůči dětem, eventuálně bývalé manželce. Je to správně, jen pro novou partnerku poté, co spadnou původní růžové brýle, může začít doba prozření, když si uvědomí všechna omezení, která jsou tak kladena na jejich nový vztah.

Je velmi pravděpodobné, že spaním s dětmi ve vaší posteli si podvědomě léčí pocity selhání z toho, že jim nevytvořil pevnou rodinu. Za každou cenu jim chce dokázat, že je miluje a také to chce dokázat sám sobě. Je v tomto ohledu velmi zranitelný. Chápu, že v malém bytě je to dost peklo, ale na vašem místě, pokud s ním chcete být, bych tuto jejich potřebu – být spolu co nejvíc – respektovala. S jejich pubertou se nejspíš toto změní samo od sebe, je pravděpodobné, že ty děti nebudou chtít ani být spolu v jedné posteli a tak to zase budete nějak řešit.

Klidně se může stát, že si díky těmto zkušenostem uvědomíte, že to tak nechcete, že chcete muže bez závazků. Je to v pořádku, nemusíte se nutit, do poloh, které vám nesedí. Také to můžete řešit jinak; například byste si pronajali větší byt a jeden pokoj by byl dětí, potom by vaše ložnice automaticky byla vaše. Chápu, že je to víc peněz za nájem, ale děti by se mohly těšit na své hrací koutky ve vlastním pokojíčku a také by si občas zalezly, takže byste mohli mít trochu víc klidu během jejich návštěvy, a ony by se možná víc cítily jako doma. A vy byste měla zajištěnou potřebu klidu a soukromí pro sebe, pokud byste je potřebovala.

Záleží na vás, jak byste to partnerovi představila. Když mu řeknete, že o děti stojíte, ale chtěla byste jim vytvořit pokojíček jen pro ně, aby se u vás cítily jako doma, mohlo by se mu to líbit. Současně mu můžete vysvětlit, že ztrátou soukromí trpíte. Osobně si myslím, že v dobrém partnerství vždycky existuje řešení, se kterým jsou spokojení všichni. Důležitá je vůle se dohodnout a takové řešení hledat. Je pravděpodobné, že on vaše chování vnímá jako útok na sebe a své děti a proto reaguje takto. Také je pravda, že z vaší strany to útok je, protože se cítíte ohrožena na svých potřebách. Když byste viděla, že na partnerově straně snaha po dohodě není, je jen na vás, zda si řeknete, že vám to nepohodlí i tak stojí za to, nebo můžete odejít. Předtím se ale upřímně podívejte do své mysli, kolik je tam žárlivosti na míru lásky, kterou váš partner dává vám v porovnání s jeho dětmi. Odpovězte si upřímně; je to důležité. Protože dokud to tak bude, a já si myslím, že ano, budete opakovaně přitahovat situace, kdy vám někdo bude dávat méně lásky a pozornosti než těm, které budete vnímat jako konkurenty. Ať už jsou to děti, nebo jiná žena. S tímto je důležité pracovat, jinak se trápit nepřestanete. Nepomůže se zlobit na ty vnější situace, protože ty jen zrcadlí váš vnitřní strach o lásku. Fungovat bude jen vyléčení tohoto strachu. Není to snadné, ale jde to, a hlavně se ho můžete zbavit napořád.

Moc vám přeji, ať se vám daří a vše se postupně vyřeší!

Váš dotaz

Zde můžete zadat dotaz. Dáma v nouzi si vyhrazuje právo publikovat Váš odeslaný dotaz. Pokud si nepřejete uveřejnit Vaše jméno, zvolte smyšlené.

Pište, prosím, své otázky s diakritikou, tedy s háčky a čárkami. Nemám časový prostor vaše otázky textově upravovat. Moc děkuji!



Můžete zadat ještě 1300 znaků




„Neexistuje zdravá žárlivost, vše co je opravdu zdravé,
je zdrojem trvalé lásky a štěstí.“