Jak nebýt vynervovaná matka?

Jak nebýt vynervovaná matka?
Partnerská poradna on-line

Dobrý den Petro. Už 2x jste mi radila ohledně vztahu s partnerem – vždy to bylo k užitku a moc děkuji! Dnes bych se Vás chtěla zeptat na jinou problematiku, která možná osloví více žen. Jsem matka 3 synů (15, 12 a necelé 3 roky) – 2 z prvního manželství a malého se současným přítelem. Myslím, že kluci prospívají dobře – nejsou nemocní, s otcem se vídají (vycházíme dobře), nejstarší se dobře učí, hodně čte, má koníčky. S prostředním trochu „válčíme“ – zhoršil se ve škole, je pasivní co se týče zájmů – sice cvičí na trubku, ale z donucení, to samé kolo nebo jiný pohyb – víceméně ho do všeho nutím, kdyby bylo na něm, ležel by jen s mobilem na posteli, bývá konfliktní vůči staršímu, k mladšímu je úžasný a umí to s ním. Je mi jasné, že je to odraz výchovy (asi i rozvodu – byly mu 3r.), přístupu a nedostatku pozornosti a teď jsme u toho: kde na to všechno brát čas a energii? Jak motivovat? Samozřejmě mě kluci potřebují – všichni 3, resp. 4 vč.partnera. Ten nejmladší je energetický vysavač nás všech věčně vyžadující pozornost, ničí věci a dělá nepořádek. U něj mám také „výčitku“, že se mu nevěnuji tak, jak bych chtěla, nebo by potřeboval, a nejhorší je to večer, kdy bychom se měli dostat do klidu, ale já mám totální úbytek energie, takže místo klidného přečtení pohádky a uložení někdy křičím, ať už se všichni uklidní a jdou spát, protože mám pocit vyčerpání a nezvládnutí „rodinné pohody“. Dopoledne chodím do práce a malého hlídá partner, což je pro mne v podstatě odpočinek, odpoledne a večer visí rodina a výchova na mně. Nechci aby si kluci odnášeli do života zbytečná traumata z vynervované matky, která je diriguje. Máme hezké chvilky, ale ráda bych aby pohoda převládala nad stresem, což se ne vždy daří… Jak správně rozvrhnout energii mezi nás všechny a uchovat si i svůj prostor? Jak posílit vnitřní klid a rovnováhu se 3 dětmi?

Květa

Petra Jarošová odpovídá:

Květo, zaměstnaná žena se třemi dětmi, to je pořádný záběr. A není vůbec divné, že jste vyčerpaná a máte toho dost. Některé věci přejdou až časem, jak budou kluci větší a samostatnější, ale některé můžete zkusit změnit už teď.

Možná máte velmi jasné představy o tom, jak vy a rodina máte fungovat a jaké mají být vaše děti. Vy máte být nad věcí, milující a trpělivá, co má čas si s dětmi hrát a rozvíjet je. Děti mají mít radost z rozvoje, mají sportovat a chovat se k sobě hezky. Rodina má být místem pohody a spočinutí. V ideálním světě by to tak bylo, ale my v něm nežijeme.

Vy jedete na hranici svých fyzických i psychických sil. Z vyčerpanosti nejste schopná dělat věci tak, jak byste si přála a ani chovat se k dětem tak, jak víte, že by se jim asi líbilo. Všechny jejich problémy vztahujete na sebe a svá selhání – rozvod, nedostatek lásky a pozornosti. Jenže děti se nám rodí takové, jaké jsou a nemůžeme si vybírat. Některé se vychovávají snadno a s jinými je hodně práce. Takže rodič se permanentně učí, jak na to, a ještě k tomu, když už se něco naučí na jednom dítěti, u dalších už to zase nefunguje a musí se učit znova něco úplně jiného.

Myslím si, že byste potřebovala se naučit něčemu, co jste nejspíš vy sama doma nedostala – sebe přijetí a akceptaci sebe takové, jaká jste. Soustředíte se víc na to, co vám nejde než na své úspěchy, a to vám zbytečně bere sílu. Zkuste si začít zapisovat vše, co se vám povedlo, a postupně zjistíte, že máte velmi dlouhý seznam úspěchů, které považujete za samozřejmost. Navzdory všemu máte fungující partnerský vztah a pečujete o čtyři chlapy – to už je samo o sobě velká věc. I se třemi dětmi už zase pracujete a přispíváte do rodinného rozpočtu.  Skvělé. Nejstarší se dobře učí. Paráda. Prostřední má rád nejmladšího. Co si přát víc? Občas jste nervózní, když jste večer unavená. A kdo není?

Důležité je, abyste si nevyčítala, že děti jsou špatně vychované, že jim nepřečtete pohádku, nebo že vše není tak, jak byste si představovala. Vždycky se nejdřív pochvalte za to, co děláte dobře. Nastavení na neúspěch vyčerpává dobré dojmy z mysli a bere vám radost. Každý den večer se pochvalte za všechno, co jste zvládla a dopřejte si dobrý pocit z velké rodiny, kterou máte a které dáváte bezpečí a ochranu. A když jste unavená, řekněte klukům, že je máte ráda, ale že nemáte sílu na pohádku. A prožijte si vnitřní pocit, že je to v pořádku, místo pocitu, že selháváte jako matka. Když na sebe přestanete tlačit, jaká byste za každou cenu měla být, zjistíte, že máte daleko víc energie a radosti.

A jak postupně začnete akceptovat sama sebe včetně své nedokonalosti, zjistíte, že jste daleko otevřenější akceptovat i nedokonalosti svých dětí. Protože jim to děláte také. Je to jasné z popisu „válčení se synem“ nebo „nejmladší vysavač“. Když je takto budete vidět, bude to zase brát energii vám i jim a bude pro ně těžké se s vámi identifikovat. Prostřední syn je typickým představitelem současné generace, která je koncentrovaná na komunikaci po sítích. Vy to vidíte jako flákání na posteli, ale pro něj je to zásadní způsob, jak se cítit součástí kolektivu. Já vím, že je správné sportovat. Ale když jej nebudete akceptovat, bude protestovat a válčit. Když se začnete zajímat, doopravdy, co dělá a proč je to pro něj důležité, zjistíte, že se vám postupně otevře a že nebude tak těžké najít cestu i k aktivitám, které nevnímá jako atraktivní. Vy mu nabízíte koníčky, které vnímá jako trest a zpochybňujete radost z toho, co dělá. Takže mu říkáte: když sedíš s mobilem, máš se stydět, protože jsi líný a když hraješ na trubku, máš být šťastný. Vnucujete mu pocity, které nemá, je to čisté násilí, které zažilo hodně z nás. A potom lidé pokračují a dělají práci, která je nebaví a jsou s partnery, se kterými být nechtějí. Protože už od malička jejich rodiče odmítli akceptovat jejich pocity a diktovali jim, co by si měli myslet a co cítit. A totéž se týká nejmladšího. Ptejte se, proč věci ničí a nejprve akceptujte, že ho to baví. Tím nebudete popírat jeho vlastní prožitek. A když jej přijmete takového, jaký je, zjistíte, že už nemá důvod se vůči vám vymezovat, což je přesně to, co teď podvědomě dělá. Přestaňte říkat vysavač a začněte mu, i v duchu, říkat hezky.

Stejně jako vy máte za úkol soustředit se na své pozitivní kvality, začněte to dělat i u svých kluků. A uvidíte, že ty nepříjemné budou postupně odeznívat. Čím víc se vám něco nelíbí, čím víc tomu dáváte energie, jednak vás to vysává a jednak to posilujete. Jakmile kluky začnete akceptovat takové, jací jsou, přibude vám síla a věci půjdou daleko lépe.

A ještě jedna věc. Bylo by moc dobře, pokud je to možné, abyste s manželem měli třeba jednou týdně čas jen sami na sebe, i kdyby to bylo hodinka, kdy si spolu dáte kávu nebo víno. Ten rituál bude pevným bodem ve vašem partnerském vztahu, abyste se cítili nejen jako rodiče ale také jako partneři.

Přeji vám sílu a držte se!

Váš dotaz

Zde můžete zadat dotaz. Dáma v nouzi si vyhrazuje právo publikovat Váš odeslaný dotaz. Pokud si nepřejete uveřejnit Vaše jméno, zvolte smyšlené.

Pište, prosím, své otázky s diakritikou, tedy s háčky a čárkami. Nemám časový prostor vaše otázky textově upravovat. Moc děkuji!



Můžete zadat ještě 1300 znaků




„Neexistuje zdravá žárlivost, vše co je opravdu zdravé,
je zdrojem trvalé lásky a štěstí.“