Má manžel nárok na naše děti?

Partnerská poradna on-line

Chtěla bych se zeptat, jak je to v případě, když odejdu od svého manžela, co se dětí týče. Máme 1,5 stará dvojčata, se kterymi jsem na rodičovské dovolené. Pokud s nimi odejdu, má můj manžel nárok je získat do své péče? Musím mu dovolit se s nimi vidět? Můžu je odvést proti jeho vůli? Může je případně od ukrást bez mého vědomí? Předem moc děkuji za odpověď.

Laura

Petra Jarošová odpovídá:

Lauro, nejsem právník a tak můžu odpovědět jen z hlediska své kompetence partnerských vztahů. Nepíšete, proč chcete odejít a hlavně, proč chcete manželovi zabránit se s dětmi stýkat.

Toto by bylo plně oprávněné v případě, že by vás manžel byl násilník, nebo byl těžce závislý, ať už na drogách nebo alkoholu. Potom je logické, že styk otce s dětmi by byl pro ně nebezpečný a škodlivý. A v takovém případě byste ani neměla problém u soudu, který by děti jednoznačně svěřil do vaší péče.

Jestliže jsou příčinou jiné důvody, například jeho nevěra, nejsou dostatečné pro to, abyste dětem upřela právo na otce. To, že již nemiluje vás, nemusí vůbec znamenat, že o děti nestojí. A hlavně děti potřebují nutně ke zdravému vývoji oba vzory, mužský i ženský. To, co také potřebují, je vědět, že jsou oběma rodiči milovány. Vědomí jejich lásky je důležitější, než to, jestli rodiče žijí spolu nebo odděleně. Rodiče jsou ti, kdo dětem představují rodinný model. Když jim řeknete, že tatínek bydlí jinde, třeba s jinou paní, ale má je rád, a umožníte jim, aby se pravidelně viděli, přijmou děti takovou věc automaticky, protože jim prostě řeknete, že je to tak fajn. Ony reagují nikoli na konkrétní situaci, ale na to, jak ji rodiče hodnotí. Když budou rodiče spokojení a dokážou se k sobě chovat s úctou, budou spokojené i děti. Potřebují si být jisté, že jsou na ně jejich rodiče hrdí a že se mohou cítit v bezpečí. To je daleko důležitější, než to, jak konkrétní rodinný model vypadá. Hlavní je láska, respekt a tolerance mezi členy rodiny. Kde kdo bydlí, v tom hraje daleko menší roli.

Co je důležitou úlohou pro vás, je zpracovat jakékoli pocity křivdy nebo hněvu, pokud je cítíte, k otci dětí. Je jedno, jestli máte pocit, že jsou oprávněné. Sobě si tím totiž blokujete nový vztah, který by se buď neobjevil, nebo by byl časem zase nezdravý. Hlavní jsou teď ale vaše děti. I kdyby to byla ta situace, že se otec skutečně chová tak, že je vám i dětem nebezpečný a vy je zcela odstraníte z jeho dosahu, i tak musíte v nich vytvářet dojem, že tatínek tady sice není, ale má je rád. Je to pro ně nesmírně důležité. Když jim totiž budete říkat, že tatínek je hajzl a nikdy o ně nestál, bude to těžká rána pro jejich tvořící se sebe přijetí. Pro malé dítě je téměř nemožné akceptovat sebe sama, když mu řeknete, že jeho otci nestojí za to, aby je měl rád. Budou tam hluboká zranění, která se dříve nebo později projeví jako problémy ve vztazích, ve škole, a může jim to zničit celý život. Vy sama nejste schopná zaplnit tu díru; dříve nebo později se budou ptát po otci a vy musíte mít k dispozici odpověď, která je nezraní. Abyste jí byla schopná, potřebujete mnoho soucitu a svému manželovi odpustit, ať udělal cokoli. Když to neuděláte, budou mít vaše děti podvědomé tendence se stavět na vaši stranu. To vám sice může být příjemné, ale s velkou pravděpodobností současně s tím potlačí v sobě vše, co souvisí s mužskými kvalitami, uzavřou se všemu mužskému. U chlapečka pak může nastat problém s rozvojem mužských kvalit a identifikací se s nimi. U holčičky se může rozvinout problém s přijetím sebe jako ženy a také nedůvěra k mužům a hluboká pochybnost, zda může být milována. I kdyby jste se starala sebelépe, je velká pravděpodobnost, že ty děti nebudou šťastné.

Je proto důležité, abyste si sama v sobě vztah s manželem vyřešila. Na vašem místě bych navštívila manželskou poradnu. Nejste v tom totiž sama, je to odpovědné jednání vůči vašim dětem. Vzhledem k tomu, jak jste položila otázku, si myslím, že i sama potřebujete hodně pracovat na vztahu k mužům a také k sobě jako k ženě. Je tam hluboká nejistota. Když ji nevyléčíte, předáte ji svým dětem jako nechtěné dědictví.

Je-li váš manžel opravdu nebezpečný, je třeba využít všechny právní a další nástroje, abyste zajistila ochranu dětí. Pokud to tak není, jste jim nebezpečná vy svým přístupem. Jedním z velkých projevů mateřské lásky je, že si žena uvědomí vlastní blokády a zranění a začne na nich pracovat, protože pochopí, že tak jako ona je získala vlivem rodinného prostředí a bolestných životních okolností, pokud je netransformuje sama v sobě, nechtěně je předá svým dětem, které budou nuceny procházet stejnými trablemi, jako ona. Milující matka se rozhodne čelit tomu všemu, aby jednou provždy zastavila nekonečný koloběh předávání bolesti z generace na generaci. Daleko lepší je předávat dětem prožitek bezbřehé a bezpodmínečné lásky a radosti. Tím jim umožníte vyrůst ve zdravé, silné osobnosti, na které budete hrdá. Moc vám přeji, abyste k tomu všemu našla sílu.

Váš dotaz

Zde můžete zadat dotaz. Dáma v nouzi si vyhrazuje právo publikovat Váš odeslaný dotaz. Pokud si nepřejete uveřejnit Vaše jméno, zvolte smyšlené.

Pište, prosím, své otázky s diakritikou, tedy s háčky a čárkami. Nemám časový prostor vaše otázky textově upravovat. Moc děkuji!



Můžete zadat ještě 1300 znaků




„Neexistuje zdravá žárlivost, vše co je opravdu zdravé,
je zdrojem trvalé lásky a štěstí.“