Manžel je mladší a studuje

Manžel je mladší a studuje
Partnerská poradna on-line

Jsme s manželem 2,5 roku. On 24, já 33. Vztah máme krásný, máme se moc rádi a hodně si rozumíme. Po 4 měsících jsem neplánovaně otěhotněla (ale vnitřně si to přála už dlouho, s bývalým manželem jsme se m.j. kvůli nemožnosti mít dítě rozešli). Manžel to vzal lépe než já – děti miluje a je rád. Komplikací je, že v té době ještě studoval a teď zakončuje školu – pracuje ve firmě svých rodičů. Ti jsou hodně dominantní a občas nám mluví do života, což mi vadí. Já sama jsem také poměrné vůdčí a muž ne – dlouho to fungovalo, ale teď už jsem z toho vyčerpaná. Chtěla bych, aby byl trochu aktivnější a nebylo vše na mně. Mluvili jsme o tom – chápe to a snaží se. Ale teď má hodně stresu a vyčerpání ze školy a práce a nejde to změnit rychle – navíc je to jeho dlouhodobý návyk, s nímž musí hodně pracovat. Mně už dochází trpělivost, jsem unavená z péče o dítě (miluju ho, ale na vše jsem byla dlouho sama – muž se soustředil na školu, snaží se mi pomáhat, ale nepřijde mi to jako dost). Do toho musí opravovat zkoušky – byl hodně unavený, měl málo času. To mě hrozně zklamalo, že moje snaha, únava atd. vyšly vniveč (druhá šance ale jistě dopadne – teď má více času). Připadám si vyhořelá, unavená a někdy se na manžela za to hněvám. Je to asi odraz mé mysli, ale nevím, jak k tomu všemu přistoupit, abychom byli všichni šťastní a přenesli se přes to.

Hana

Petra Jarošová odpovídá:

Hano, myslím, že to zažívá spousta žen: měly by být šťastné, protože všechno mají – dítě, milujícího manžela, rodinu, ale nejsou. Je to zvláštní syndrom, který dnes ženy provází, a nazývá se neuspokojení z mateřské dovolené.

Jednak víme, že to žádná dovolená není, ale hlavně dnes je pro hodně žen těžké se s rolí ženy v domácnosti identifikovat, zejména, když se cítí jako schopné manažerky, pracovnice, podnikatelky. A časopisy jsou plné bio matek, které šťastně pečou buchty, chovají kozy a jsou obklopeny smějícími se dětmi, které všechno baví a radostně se rozvíjejí. A běžná žena má pocit, že je s ní něco špatně, když to nezažívá, když je unavená, své dítě miluje nejvíc, když spí a zdá se jí, že její partner si užívá v práci, když ona zažívá frustraci z nekončícího dne, kdy nemůže vůbec rozhodovat o svém čase. Co se to děje?

Většina žen si myslí, že štěstí přijde z venku. Budu mít muže a budu šťastná. Budu mít dítě a budu šťastná. Čekají, že štěstí přijde v vnějších podmínek, protože nás obecně používaná klišé v často šílených časopisech pro maminky o tom neustále přesvědčují. Ale tak to nefunguje. Svět vždy zrcadlí naši vlastní mysl a když žena není spokojená sama v sobě, zevnitř, vlastně nic vnějšího ji dlouhodobě uspokojit nemůže. Příčinu můžeme hledat v rodinách, ze kterých pocházíme, ve společnosti a sociálních podmínkách, ale hlavním vlivem jsou naše vlastní tendence, které si přinášíme do tohoto světa. Zjednodušeně to můžeme popsat tak, že se buď víc soustředíme na to dobré – v nás, druhých, ve světě – nebo na to špatné. A podle těchto tendencí se potom rozvíjí náš život, potkáváme odpovídající typy lidí a vztahů, buď je život plný možností a výzev, nebo plný nebezpečí a nepříjemných situací, které nás omezují. A vůbec si neuvědomujeme, že jsme svůj život vytvořili a vytváříme sami, svým každodenním rozhodnutím, jestli je sklenice poloplná nebo poloprázdná.

Vy jste nyní hodně unavená a rozhodujete se nevědomky prožívat tu druhou možnost. Všechno vidíte špatně a vlastně není nic, co by vás uspokojilo. Muž vám pomáhal, ale málo. Snaží se být více dominantní, ale málo. Sice máte dítě, jak jste si přála, ale najednou to nestačí. Jeho rodiče vám chtějí pomáhat, ale zase vám mluví do života.

Ve své únavě jste úplně zapomněla na vděčnost za všechno krásné, čeho se vám dostává. Máte partnera, který vás miluje. On je velmi mladý a ve skutečnosti je hrdina, že se rozhodl mít dítě ve věku, kdy se jiní muži vůbec nechtějí vzdát pohodlí a nezávislosti, už vůbec nejsou ochotní přijmout odpovědnost za rodinu a nezřídka ještě využívají mama hotel. Váš partner potřebuje čas, aby přirozeně dozrál, a ten čas nejde přeskočit. Na některé zkušenosti prostě potřebujeme věk, který jim odpovídá. Vy na něj tlačíte a to nemůže dlouhodobě fungovat. Maximálně ho postupně otrávíte natolik, že půjde jinam. Navíc jste si ho vybrala sama a věděla jste, že je mladší, i to, že není dominantní typ. A najednou ho chcete měnit. On je dokonce tak otevřený, že na sobě pracuje, ale vždycky tam budou omezení daná rodinou, ze které pochází. Navíc dodělat vysokou školu není vůbec snadné a to ani pro ty, kteří nemají dítě, a on k tomu ještě pracuje. On je minimálně tak unavený, jako vy, ale nejspíš daleko víc. Myslíte na sebe, místo abyste myslela na něj, a jak mu vytvořit příjemné prostředí, do kterého se může těšit a díky němuž zvládne všechny těžké výzvy.

Možná by vám pomohlo domluvit se s kamarádkou nebo s příbuznými, aby vám jednou týdně na dvě tři hodiny pohlídali dítě a vy jste měla čas sama na sebe, nebo čas, který strávíte s partnerem. Potřebujete rituál, na který se můžete těšit a kdy si budete moct odpočinout. Dítě bude postupně samostatnější a tak vám přibude víc času pro sebe a zase se vám uleví. Vše, co vás napadá, když jste unavená, frustrovaná, hněvivá, je ve skutečnosti velmi vzdálené pravdě. Jediné myšlenky, kterým můžete opravdu důvěřovat, jsou ty, které se objevují jako prožitek inspirace, lásky, soucitu nebo vděčnosti. Těm naslouchejte a povedou vás tak, že budete šťastná vy i všichni okolo. Budete-li poslouchat nešťastné myšlenky, budete všichni nešťastní včetně vašeho dítěte. Vložit do vztahu a rodiny lásku a naplnit ji inspirací je úkolem ženy. Chránit rodinu a zabezpečit ji je úkolem muže. Ten váš se opravdu snaží, aby svůj úkol splnil. Soustřeďte se na jeho kvality a oceňte je, chvalte ho a povzbuzujte. Vše půjde lépe a on se bude víc cítit jako chlap a bude pro něj přirozenější postupně se prosazovat. Když na něj budete tlačit a budete mu dávat najevo, že je neschopný, určitě ho to nepovzbudí, ale naopak bude ve stresu a vše se zhorší.

Právě teď se můžete rozhodnout, jestli budete mít šťastný vztah, nebo jestli jej zničíte svou nespokojeností a nevděčností. V tom rozhodnutí jste úplně svobodná. Přeji vám, abyste našla sílu rozhodnout se tak, abyste všichni byli šťastní. Je to ve vašich rukách.

 

Váš dotaz

Zde můžete zadat dotaz. Dáma v nouzi si vyhrazuje právo publikovat Váš odeslaný dotaz. Pokud si nepřejete uveřejnit Vaše jméno, zvolte smyšlené.

Pište, prosím, své otázky s diakritikou, tedy s háčky a čárkami. Nemám časový prostor vaše otázky textově upravovat. Moc děkuji!



Můžete zadat ještě 1300 znaků




„Neexistuje zdravá žárlivost, vše co je opravdu zdravé,
je zdrojem trvalé lásky a štěstí.“