Manžel je rozený negativista

Manžel je rozený negativista
Partnerská poradna on-line

Chtěla bych poradit, jak zacházet s manželem – rozeným negativistou. Nehledám důvod k rozvodu, ale návod k snadnějšímu životu s ním.
Je to jeho povahový rys, který se samozřejmě věkem zhoršuje / 57 let/. Mě je o 20 méně. Asi už 10 let tuto vlastnost pozoruji, zatím se mi docela dařilo nad to se povznést. Byli jsme jen dva a já nejsem vztahovačná. Teď mi to začalo více vadit, protože máme malého synka a já nechci, aby kluk nasával tento vzorec komunikace.
Např.: stále je vše špatně, neustálé katastrofické scénáře, nic se neobejde bez negativních komentářů, ostatní lidi jsou blbci a neschopní – stejně tak kritický je však i na sebe, nebo spíše náročný na sebe i ostatní, vše musí být na 300 procent, jinak je to šlendriján a lidská neschopnost. Pokud se nějaká drobnost nepovede, tak je manžel schopen tohoto rozhodnutí litovat a náležitě negativně komentovat celé hodiny, ba i dny. Nic nepomůže, když mu řeknete, že lamentováním ničeho nedosáhne, že to rozhodně není tak životně důležité, aby se kvůli tomu tak trápil. Tento můj postoj označí za flegmatický, ničeho si nevážím… Já se jen vyjadřuji stručněji a bez zbytečných výlevů.
Jak zkrotit jeho věčnou nespokojenost? Promluvit si nechce, i klidný hovor s rozdílnými názory bere jako hádku a tlačení ke zdi.
Díky.

Barbora

Petra Jarošová odpovídá:

Báro, velmi dobře jste popsala rozdíl mezi dvěma typy osobností. Jedna se soustředí na možnosti, příležitosti a bohatství okolo nás. Vy patříte do této skupiny. Ta druhá se soustředí na chyby, problémy a možná rizika. Takoví lidé mají druh velmi kritické moudrosti, které se obvykle nedostávám nám, co jsme ze všeho spíš nadšení a jsme zvyklí se radovat i z malých věcí. Do této skupiny kritiků patří váš manžel. Zjednodušeně můžeme říct, že první skupina se hlavně soustředí na to, co chce a co ji těší. Ta druhá je orientována na všechno, co určitě nechce a co nemá ráda. My potřebujeme obojí, a vlastně je ideální, když se obě kvality v páru doplňují.

Jenže… Jedna věc je vidět chybu a opravit ji, a druhá, když se kvůli tomu naštvu a ještě začnu ze své špatné nálady obviňovat druhé. To je přesně to, co dělá váš partner. Takže nevadí vidět chyby, ale je nemoudré si je brát osobně a nechat si kvůli nim zkazit den a ještě jej kazit těm okolo.

Co je toho příčinou? Proč se překlápí ta užitečná schopnost vidět chyby v prostoru a opravit je, na něco tak nepříjemného a osobního? A jak vůbec vzniká tento typ hněvu? Dneska už se ví, že svět je zrcadlem naší mysli. Své pocity, zkušenosti a prožitky, více či méně uvědomované, projektujeme ven a dovolíme jim, aby zabarvily realitu, kterou zažíváme. Vše, co odmítnete v sobě, se zobrazí ve vnějším světě jako věci, situace, lidé, které nemáte ráda. Tohle se děje vašemu manželovi. Přemrštěná kritičnost a hněv jsou vlastně chybějící láskou k sobě, neschopností přijmout se, jaký jsem, i se všemi nedokonalostmi. Když to nedokážu, neumím přijmout a akceptovat ani druhé, včetně všech jejich chyb.

Takže užitečná schopnost vašeho manžela vidět chyby a rizika je zabarvena jeho odmítnutím části sebe sama a projevuje se jako přemrštěná kritika, negativismus a hněv. Příčinou bude zcela jistě nenasycená potřeba lásky a přijetí v dětství. Nedokázal se proto identifikovat s tím dobrým v sobě a začal se soustředit na nedostatky. Tento návyk se opakováním prohlubuje. Kromě toho jej negativně ovlivňuje vyčerpání, nemoc, náhlé, nečekané situace a také stárnutí, se kterým běžně klesá hladina životní energie. Negativističtí lidé jí mají i tak málo, protože hněv vypaluje dobré dojmy z mysli bohužel velmi efektivně, takže hněviví lidé jsou daleko vyčerpanější a také více ohroženi nemocemi.

Takže, co můžete udělat pro svého manžela a syna? U manžela se nejdříve soustřeďte na to, že jeho povaha je následkem výchovy a vlivu rodičů. Vzhledem k jeho věku už nejde příliš změnit, ale i tak pro něj můžete mnoho udělat. Vzhledem k tomu, že jeho potřeba lásky a ocenění jsou trvale nenasycené již od dětství, potřebuje chválit, chválit, chválit a mezi tím dostávat permanentní důkazy vaší lásky. Slovně i jakkoli jinak. Lásky, kterou mu budete dávat bez očekávání, že za ni něco dostanete, včetně citové úrovně. On je v hlubokém mínusu, takže neumí nic vrátit, bude sát vaši lásku jak houba. Vlastně budete suplovat práci, kterou měli udělat, ale neudělali jeho rodiče. Budete to dělat tak dlouho, dokud neuvěří, že je opravdu milován, přesně takový, jaký je. I když se mu něco nepovede, i když byl nepříjemný a hněvivý. Stále je milován a není tam žádná podmínka. Neznamená to, že se nemůžete ohradit, když se k vám nechová hezky. Ale musí cítit, že to nemá žádný vliv na vaši lásku k němu. Vzhledem k jeho věku může trvat docela dlouho, než uvidíte třeba jen drobné známky zlepšení. Ale i tak to stojí za to, protože z vaší snahy bude těžit celá rodina. vy sama máte skvělou příležitost trénovat na manželovi bezpodmínečnou lásku, a to je něco, co neumí skoro nikdy, takže získáte velmi drahocennou citovou dovednost. Díky ní budete schopná být ještě užitečnější všem lidem okolo vás, nejen vaší rodině, ale i přátelům a kolegům v práci. Začnete prožívat vlny soucitu s ostatními a pochopení pro jejich chování. Otevře se vám druh moudrosti, díky níž budete víc rozumět všem souvislostem a prohloubí se vaše intuice. Uvědomíte si, že se nemusíte bránit, že jednoduše stačí zářit lásku na ty okolo vás, a ona vás přirozeně ochrání před bolestí.

Co se týče vašeho syna, nastavte se na to, že z nějakého důvodu potřebuje prožít tuto zkušenost. Když mu vysvětlíte, že tatínek to nemyslí zle, že to neznamená, že by jej neměl rád, jenom je třeba unavený, postupně si vytvoří schopnost nebát se kritiky a hněvu. Může se naučit přijmout tatínka takového, jaký je. To se naučí od vás, když uvidí, že se k němu chováte s láskou a pochopením. Zjistí, že když vy se nezlobíte ani nebojíte, když se tatínek zlobí, že to může i on prožívat takovým způsobem. Takže když to uděláte dobře, váš syn už nikdy nebude mít trauma z hněvivých a kritických lidí, spíš bude schopen se na ně dívat se soucitem a trpělivostí. Vybuduje si velkou vnitřní sílu. A nejspíš dokáže zkopírovat od otce jen to užitečné, tedy vidět chyby v prostoru, a zjistit, jak je opravit.

Nemáte před sebou lehký úkol. Když ale dokážete trvale generovat v sobě lásku k manželovi, pomůžete jemu, svému synovi i sobě. Je velká šance, že se chování vašeho partnera změní aspoň částečně. Tím se vám uleví a hlavně se přesvědčíte, že to můžete ovlivnit. To vám dodá sebevědomí a vaše vnitřní síla poroste. Naučte svého syna soustředit se u otce na to dobré a pozitivní. Tím se zabrání tomu, aby jejich pouto bylo poškozeno jen proto, že je tatínek přehnaně kritický. Děti si to totiž, stejně jako to udělal v dětství váš manžel, vysvětlují jako nedostatek rodičovské lásky z důvodu, že nejsou dost dobré. Když si váš syn díky vám bude jistý tím, že je skvělý takový, jaký je, naučí se přijmout i tatínka, jaký je. Tahle vlastnost se mu bude hodit celý život.

Moc vám držím palce, abyste celou situaci zvládla. Bude nutné, abyste vydržela po celou dobu vašeho vztahu. Vaši chlapi vás potřebují a skutečným zdrojem síly a lásky ve vaší rodině budete vždycky vy. Nepochybujte o sobě, jste silná a soucitná. Je to jen na vás, ale vy na to máte!

Váš dotaz

Zde můžete zadat dotaz. Dáma v nouzi si vyhrazuje právo publikovat Váš odeslaný dotaz. Pokud si nepřejete uveřejnit Vaše jméno, zvolte smyšlené.

Pište, prosím, své otázky s diakritikou, tedy s háčky a čárkami. Nemám časový prostor vaše otázky textově upravovat. Moc děkuji!



Můžete zadat ještě 1300 znaků




„Neexistuje zdravá žárlivost, vše co je opravdu zdravé,
je zdrojem trvalé lásky a štěstí.“