Manžel vždy o všem rozhodoval

Manžel vždy o všem rozhodoval
Partnerská poradna on-line
Nevím co dál. Poraďte mi prosím. Je mi 41,jsem 20 let vdaná za 
svého prvního kluka. Máme spolu 2 syny 13 a 15. Neměli jsme to 
od začátku lehké. Do svatby jsme byli vmanipulováni křesťanským 
společenstvím, do kterého jsme tehdy chodili. Manžel byl vždy 
dominantní a já jsem se snadno přizpůsobovala. Obdivovala jsem 
ho a cítila v něm oporu. Ale vždy, když jsem si já chtěla něco 
prosadit, byl to boj. Začali jsme stavět dům - tedy manžel. Měl 
touhu mít velký dům navzdory mému názoru, že by nám stačil menší.
Ale on vydělával a rozhodoval. Já jsem se starala o hyperaktivního 
chlapečka a pak mimino. Byla jsem na všechno dost sama, aby měl 
manžel prostor na práci a na stavbu. Po několika (3) letech jsme 
se nastěhovali do nehotového - provizorního, abychom už nemuseli 
platit podnájem a starší syn mohl jít do školy. Bohužel se 
radikálně změnila naše finanční situace a už jsme nebyli schopni  
dům dokončit. Manžel několikrát začal podnikat a nedařilo se mu.
Já jsem také začala pracovat, ale s malými dětmi to není žádný 
šlágr. Tak přišly dluhy a hodně veliké utahování opasku. Dodnes 
bydlíme v  nedodělaném domě. Dluhů jsme se z větší části zbavili.
Kluci jsou nároční, ale fajn....Ale já jsem začala cítit asi tak 
před dvěma roky, že už nemůžu jen trpělivě muže podporovat a čekat, 
že se vyplní jeho plány, o kterých tak rád mluvil a já mu věřila.
Že chci začít žít normálně. Našla jsem si práci, která mě naplňuje 
a mám docela slušný, průměrný plat. V podstatě posledních pár let 
finančně rodinu táhnu já. Muž začal pracovat z domova a je pořád 
doma. Na mé veliké naléhání vzal alespoň brigádu, co jsem mu našla.
Přestala jsem ho ale milovat a vážit si ho. Stal se z něj protivný 
a zakomplexovaný muž, který přibral 20kg. Pak jsem poznala jiného 
muže na zahraniční stáži. Zamilovali jsme se do sebe. Poznala jsem 
s ním poprvé v životě:-( orgasmus. Moc se nevídáme, jen občas. 
Každý den si voláme a jsme si velice blízcí. On je také ženatý a 
zatím spolu nemůžeme být. Manžel vše zjistil a začal se hroutit.
Úplně ho to zlomilo, radikálně se změnil...zhubnul, začal sportovat.
Doma pomáhá, dokonce i peče a vaří - to předtím odmítal dělat. Já 
už ho nemiluji, nemůžu s ním spát. Ale nechci ublížit dětem. On chce,
abych se rozešla s milencem. Nebo se rozvedeme a prodáme dům. Je to 
bohužel jediná možnost při rozvodu. Já vím, že by to kluci těžce nesli
- rozpad rodiny a ještě přijdou o domov. Rozhodla jsem se, že vztah 
ukončím a že dám manželství ještě šanci, ale vevnitř to tak necítím.
Jsem jako rukojmí. Snažím se myslet rozumem, že zamilovanost je jen 
chemie, která přejde. Ale stejně mám pocit velké ztráty a nedokážu si 
představit, že s ním už nikdy nebudu. Nevím co mám dělat, mám pocit, 
že jedním rozhodnutím zničím rodinu a tím druhým sebe. 

Katka

Petra Jarošová odpovídá:

Katko, máte toho za sebou opravdu hodně. Je zjevné, že jste obtížemi ve vašem životě vyzrála a nabyla spoustu sil i sebevědomí. Zatímco váš manžel zažil spoustu osobních selhání, kdy nedokázal naplnit své představy o životě, velkém domě, velké rodině, kterou zabezpečí, o sobě jako silném muži, který všechno zvládne.

Umím si docela dobře představit, jak se cítí: opakované neúspěchy v podnikání, nedodělaný dům v jeho očích jako vizitka vlastní neschopnosti, pocity selhání a beznaděje… Žena, která jej nerespektuje jako muže a partnera, nevidí v něm ochránce, ale spíš přítěž v novém životě. Ochromený strachem, že ztratí i to málo, co zatím má, hubne, sportuje a snaží se vám zavděčit. A čím víc se snaží vás získat zpět, tím víc si on sám uvědomuje vlastní slabost, kterou mu reflektujete nulovou touhou po něm a sexuálním spojením s ním. Pokud odejdete, jeho zkáza tím bude dokonána…

Není třeba, abyste zůstala s mužem, kterého nemilujete. Bylo by to jako znásilnění. Ale je důležité, abyste věděla pár věcí:

  1. Důvodem vašeho odchodu by neměl být ten druhý muž. Protože není žádná jistota, že se kdy odhodlá opustit svou rodinu. Jakmile byste odešla, začala byste pravděpodobně očekávat, že udělá totéž a podvědomě na něj začnete klást větší očekávání, než doposud. Důvodem odchodu by mělo být, že již necítíte manžela jako partnera. Aniž byste se spoléhala na svého přítele. Potom budete spokojená i v případě, že on sílu k odchodu od rodiny nenalezne.
  2. Domov není místo na zemi, ale místo v srdci. Jistě, že jsou vaši kluci zvyklí na dům, ale hlavní, co opravdu potřebují, je šťastná maminka, bez ohledu na to, kde budete bydlet. Ani příklad jejich otce, který se zažívá jako neschopný, není pro ně nic povzbuzujícího. Paradoxně, pokud byste odešla, dostane váš manžel možnost porvat se sám se sebou, se životem, a po okamžicích smutku ze ztráty zkusit začít znova. Se ženou, která jej bude milovat a dokáže mu dát sílu překonat vlastní pochybnosti a nejistoty.
  3. Abyste dokázala odejít, nesmíte mít žádný pocit dluhu vůči svému manželovi. Na mentální úrovni tam ten dluh zatím máte. Odejít můžete v okamžiku, kdy budete vděčná za všechno, co pro vás a kluky udělal. Bez ohledu na to, jak moc se mu dařilo, nedá se upřít, že se snažil vybudovat vám domov. Udělal pro to maximum, jen mu nestačily síly. Dokud jím budete pohrdat za jeho neúspěch, dluh tam bude stále. Začněte se na něj dívat se soucitem, jako toho, kdo měl opakovaně smůlu a došly mu síly, ale měl dobrou motivaci žít jako správný muž a otec. Paradoxně díky jeho slabosti jste si vy uvědomila vlastní sílu a mohla jste dozrát; i za to si zaslouží vděčnost. Představujte si, že vše zvládne, že si najde dobrou partnerku a že bude šťastný. Že existuje žena, která v něm uvidí skutečného muže a pomůže mu najít sama sebe. Je to důležité pro váš nový vztah a také je to důležité pro vaše syny. Dokud se budete dívat na manžela povýšeně, budou mít pocit, že se musí nějak vymezit: vůči němu či vůči vám, protože mezi vámi není soulad.  Jakmile začnete o jejich otci smýšlet laskavě, s pochopením a úctou, uleví se jim a budou se moci začít chovat daleko přirozeněji.
  4. Potřebujete si dobře spočítat finance. Je možné, že manžel bude po nějakou dobu bojkotovat váš odchod tím, že vám nebude finančně pomáhat. Je pravděpodobné, že ještě pár let bude všechno na vás, pokud budou kluci studovat. Je to hodně nejistá situace. V jejich věku by byla asi dobrá střídavá péče, aby udrželi pravidelný kontakt s otcem. V tom případě nejspíš nedostanete od partnera nic a i tak to budete muset zvládnout. Manžel se může na nějakou dobu úplně rozpadnout, a potom se dokonce může stát i to, že budete ještě podporovat i jeho, aby neumřel hlady. Máte na to všechno sílu?

Asi jste si přečetla, že nejsem zastáncem udržování rodiny za každou cenu. Ale na odchod potřebujete splnit hodně podmínek, aby vám v průběhu vaší cesty za svobodou a novým životem nedošly síly. Z celého srdce vám i celé vaší rodině přeji štěstí!

Váš dotaz

Zde můžete zadat dotaz. Dáma v nouzi si vyhrazuje právo publikovat Váš odeslaný dotaz. Pokud si nepřejete uveřejnit Vaše jméno, zvolte smyšlené.

Pište, prosím, své otázky s diakritikou, tedy s háčky a čárkami. Nemám časový prostor vaše otázky textově upravovat. Moc děkuji!



Můžete zadat ještě 1300 znaků




„Neexistuje zdravá žárlivost, vše co je opravdu zdravé,
je zdrojem trvalé lásky a štěstí.“