Můj přítel je ženatý

Můj přítel je ženatý
Partnerská poradna on-line

Dobrý den, probírám se Vašimi odpověďmi a stejně nejsem moc moudrá, co dělat ve svém případě. Starší ženatý přítel, o kterém jsem už psala. Rozešli jsme se, už mě ten vztah-nevztah nebavil, pořád jsem od ostatních slýchala, kde mám přítele, většinou jsem chodila všude sama… A to nejen kvůli nedostatku jeho času, ale nechtěla jsem, aby se lidé ptali, proč spolu nebydlíme a kdesi cosi… Poslední kapkou bylo, když dlouhou dobu předem věděl, že plánujeme rodinnou oslavu a samozřejmě jsem počítala, že tam se mnou půjde. Když jsem začala řešit, kdo a jak přijede a zdali by někoho vzal do auta, tak z něj vylezlo, že jeho rodiče odjíždí do Itálie a navrhli, aby tam přijel se svojí dcerou a s bratrancem. A on že neví, co má dělat. Nemohla jsem pochopit, proč neřekl, že už má něco domluveného! Prý si říkal, že je to třeba poslední šance, že rodiče jsou staří a už se s nimi možná nikam nepodívá. Nu, rozhodování jsem mu usnadnila a řekla mu, ať tedy jede, když vlastně neví. Přišlo mi to jako velká zrada. 14dní jsme se neviděli a bylo mi hezky. Měla jsem dovolenou, užívala jsem si volné dny se ségrou. Občas mi napsal, že se mu strašně stýská. Pracujeme spolu, chová se velmi mile a já také, říkal, že to všechno vyřeší (manželku), že mě miluje. Je mi to líto. Řekla jsem, ať za mnou přijde, až bude mít vyřešeno. Ale je to tak správně?

Klaudie

Petra Jarošová odpovídá:

Milá Klaudie, je úplně jedno, jak se chováte na vnější úrovni. Jestli tak a nebo tak, podle nějakých tabulek a pravidel, která jsou vytvořena jen pro ženy bez sebedůvěry a intuice. Důležité je, abyste byla v souladu sama se sebou, abyste znala sama sebe a uměla vidět, co se děje ve vaší mysli, když se věci dějí jinak, než si přejete. Protože to jsou právě ty okamžiky, kdy se můžete sama o sobě dozvědět nejvíc. Hrajete si na silnou, ale zatím jí nejste. Ptáte se na návody, ale stále se pohybujete příliš na povrchu. To hlavní, do čeho se vám vůbec nechce, je doopravdy investovat sama do sebe a změnit vzorce, které vám brání prožívat svůj život tak, abyste se cítila šťastná a vnitřně svobodná.

Samozřejmě, že vaše situace není snadná. Ale to jste musela vědět hned od počátku, když jste šla do vztahu se zadaným mužem. Ptáte se, jestli jste se chovala správně. Na první pohled můžu napsat, že ne, protože jste dělala a říkala něco jiného, než jste cítila. Potom ale v ton, co děláte a říkáte, není žádná síla, protože mysl jde jiným směrem, než vaše činy. Jste v rozporu, který působí, že vám nic nefunguje podle vašeho přání. Vysvětlím vám to.

Přála jste si, aby jel s vámi na rodinnou oslavu. On nevěděl. A vy jste dělala velkorysou a řekla mu, ať jede s rodiči. Velkorysost je úplně v pořádku. jenže vy jste ji necítila. Naopak jste to, i když jste mu sama navrhla, ať jede s rodiči, cítila jako velkou zradu. Sama jste se postavila do role oběti. Oběti, která na nikoho nedělá dojem. Dojem by udělala skutečná velkorysost, kterou by vaše jednání bylo, kdybyste se upřímně radovala z toho, že má možnost být se svými starými rodiči a strávit s nimi hezké dny. Vy jste se místo toho užírala. Daleko upřímnější by bylo, kdybyste mu přiznala, že jste sobec, kterého jeho rodiče vůbec nezajímají a že je pro vás zásadní, aby jel s vámi. V tom by byla síla, i když na sobectví není nic hezkého. Ale byla byste upřímná a to je znak daleko větší sebedůvěry a ochoty přijmout samu sebe a respektovat se i s touto nedokonalou vlastností. Vy si místo toho hrajete na někoho, kým nejste. To nemůže na nikoho dělat dojem.

Rozešla jste se s ním, ale vlastně jste to nechtěla udělat. Je to jen hra na to, že jste silná. Zase jste nebyla upřímná, bylo to jen hluché ultimátum bez skutečné síly uvnitř.

Je důležité, abyste přestala hrát hry nejen vůči němu, ale hlavně sama před sebou. I když před tím uhýbáte, nestane se to tím, že si budete číst příběhy druhých, i když to často může dodat sílu a povzbudit k tomu, aby člověk začal něco měnit. Potřebujete se stát tou ženou, na kterou si zatím neúspěšně hrajete. Skoro vždycky to bolí a je to práce na dlouho. Jestli ale něco stojí za naše peníze, jsou to ty, které investujeme do vlastního rozvoje. Z celého srdce bych vás chtěla podpořit, abyste si našla někoho, s kým budete pracovat, ke komu budete mít důvěru. Zjistíte velmi mnoho o své mysli i o zraněních, které vás nutí chovat se neupřímně a předstírat něco jiného, než skutečně cítíte a chcete. Jakmile budou vyléčena, začnete se přirozeně chovat jinak. Ne proto, že se to někde píše, ale proto, že to budete intuitivně cítit. Postupně budete v jednotě sama se sebou, nebudete se bát říkat a dělat, co skutečně prožíváte. Bez ohledu na to, jestli to bude společensky přijatelné, ve shodě s nějakými psychologickými tabulkami, nebo ne. Potom bude ve všem, co budete dělat, říkat, myslet si, skutečná síla. Bude vycházet z přirozenosti vašeho prožitku, který už nebude blokován obavami a koncepty o tom, jaká byste měla být, abyste si zasloužila lásku a ocenění.

Držím vám palce, ať najdete odvahu k tomuto kroku!

Váš dotaz

Zde můžete zadat dotaz. Dáma v nouzi si vyhrazuje právo publikovat Váš odeslaný dotaz. Pokud si nepřejete uveřejnit Vaše jméno, zvolte smyšlené.

Pište, prosím, své otázky s diakritikou, tedy s háčky a čárkami. Nemám časový prostor vaše otázky textově upravovat. Moc děkuji!



Můžete zadat ještě 1300 znaků




„Neexistuje zdravá žárlivost, vše co je opravdu zdravé,
je zdrojem trvalé lásky a štěstí.“