Odešla jsem od manžela

Odešla jsem od manžela
Partnerská poradna on-line

Dobrý den, je mi 26 let a letos v březnu jsem odešla od svého manžela. Odešla jsem po 9ti letém vztahu a 2letém manželství. Bylo to z důvodu, že jsem se zamilovala do jiného muže. Na začátku jsme si potvrdili, že budeme jen přátelé, jenomže po 3 měsících intenzivního psaní a sem tam schůzky jsem si uvědomila, že jsem na jiné cestě než ve stávajícím vztahu, otevřelo mi to i oči, co chci od života (sny, na které jsem nějak v posledních letech zapomněla, že je potřeba žít a ne přežívat) a že je fajn, když se chlap postará o rodinu a je zodpovědný. Tak jsem doma oznámila, že jsem se bohužel zamilovala a nechci a nedokážu tento nový vztah zastavit a zkusit slepit ten náš starý. Prostě jsem instinktivně věděla, že takhle to má být. Strašně mě mrzelo, že musím ublížit a vím, že tím zničím člověka, ale nechtěla jsem zůstávat jen kvůli okolí a tomu, že by to tak bylo správné. Moje rodina je na mě naštvaná a drží s bývalým. Teď 3 měsíce po je to stále stejné. Jednou je bývalý v pohodě, komunikujeme, za další den dostanu ty nejhorší jména, která já ani nevyslovím, uráží mě, pak miluje. Nepracuje, takže se soustředí jen na toto. Mě i přesto je ho moc líto, chtěla bych mu pomoci, protože cítím vinu, ale moje okolí tvrdí to, že on moc dobře ví co dělá a pokouší se mě psychicky dostat.

Liliana

Petra Jarošová odpovídá:

Liliano, udělala jste dobře, že jste se chovala podle svého srdce. Pokud jste s novým partnerem šťastná, bylo vaše rozhodnutí správné. A i kdybyste nebyla, ale měla chuť manželství ukončit, i tak by to bylo správné. Moje poradna je plná dopisů žen, které mají obavy opustit stávající vztah, i když není funkční, a trápí se.

Je určitě pravda, že vás bývalý manžel psychicky vydírá. I střídavé výlevy lásky a nenávisti ukazují, že si vztah k vám ještě nevyřešil a je na vás stále citově závislý. Jediné, co zatím neděláte dobře, jsou vaše pocity viny, které vám zbytečně berou energii a brání úplnému uzavření vztahu s manželem.

Pocity viny jsou totiž jako pouto, které vás stále drží v minulosti. Znamená to, že na podvědomé úrovni se cítíte, jakoby jste mu něco stále dlužila. Bez ohledu na to, co říká společnost, rodina nebo církev, máte právo dělat to, co vám říká vaše srdce. Jenže koncepty, které o věčnosti manželství tyto instituce vytvořily, nás často ovlivňují daleko víc, než si myslíme. Ovlivňují i vás a to vám ubližuje. Dokud máte pocity viny, jste bezbranná a rodina i manžel na vás stále budou útočit. Takže jak na to?

Vybavte si všechny hezké okamžiky s manželem. Uvědomte si, že jste s ním mnohokrát byla šťastná a že on v rámci svých schopností pro vás udělal mnoho dobrého. Potřebujete v sobě probudit hlubokou vděčnost za všechno dobré. Dále si připomeňte i okamžiky, které se vám nelíbily. I za ty se naučte být vděčná. Díky nim jste si mohla vyjasnit, co se vám líbí a co ne. Spoustu jste se toho naučila. Díky soužití s ním jste se dostala tam, kde jste teď. Jakmile v sobě dokážete rozvinout čistou vděčnost za všechno, co jste s manželem zažila, budete na cestě ven. Pak už schází jen dělat tolik přání, kolik jen dokážete, aby byl šťastný a našel si novou partnerku, se kterou k sobě budou ladit. V určitém okamžiku zjistíte, že pocity viny jsou pryč a vám se zase dobře dýchá. Když o sobě přestanete pochybovat, přestane i vaše rodina, která vám zatím zrcadlí vás samou, vaše nezpracované pochybnosti a pocity viny.

A je to, jste vnitřně svobodná a připravená pro další život. Vděčností a odpuštěním nezbavujete svého partnera odpovědnosti za jeho život i vše, co se mu nedaří, ale vysvobozujete sama sebe. A to stojí za to. Ať se vám daří!

Váš dotaz

Zde můžete zadat dotaz. Dáma v nouzi si vyhrazuje právo publikovat Váš odeslaný dotaz. Pokud si nepřejete uveřejnit Vaše jméno, zvolte smyšlené.

Pište, prosím, své otázky s diakritikou, tedy s háčky a čárkami. Nemám časový prostor vaše otázky textově upravovat. Moc děkuji!



Můžete zadat ještě 1300 znaků




„Neexistuje zdravá žárlivost, vše co je opravdu zdravé,
je zdrojem trvalé lásky a štěstí.“