Partner chodí o všech víkendech k rodičům

Partner chodí o všech víkendech k rodičům
Partnerská poradna on-line

Dobrý den, moc ráda bych znala Váš názor na mou situaci. Jsem s přítelem 2 roky, je mi 32 a s partnerem si rozumíme. Máme toho hodně společného, partner se ke mě chová moc hezky, přes rok se snažíme o dítě, ale… Je dost pracovitý, což za jiných okolností je velice kladné. Jenže se kvůli tomu skoro vůbec nevidíme. Úplně každý víkend trávíme tak, že on je u rodičů a něco spravuje a já jsem sama doma. Abych jezdila s ním, není řešení, protože tam vůbec nemám co dělat a navíc se mi stejně vůbec nevěnuje. Ale i když už jsem mu to tisíckrát řekla, že takhle už to dál nejde, tak on to vidí jinak a jmenuje mi seznam prací, co je třeba udělat a má mi za zlé, že se vůbec ozývám. Bohužel to nejsou práce, které by mi něco přinášely, protože skoro celou dobu co spolu jsme, tak všechno táhnu finančně jen já. Přijde mi víc než hloupé rozcházet se s ním kvůli tomu, že je pracovitý, ale já už tu samotu nesnesu. Zatímco moje kamarádky s manžely tráví víkendy a užívají si, tak já se doma užírám v samotě s myšlenkama, jak to mám změnit. Koníčky nepřidají v úvahu, protože na to už mi peníze nezbývají. A i kdyby, chci trávit čas s partnerem a ne s koníčky. Jiné bych poradila, ať jde od něj. Jenže my si jinak (když jsme spolu) opravdu hodně rozumíme. Mám ho moc ráda. Prosím o Váš názor, moc děkuji.

Radka P.

Petra Jarošová odpovídá:

Radko, zkouším si představit, v čem si s partnerem rozumíte. Podle vašeho popisu tam jsou hned dvě zásadní překážky pro váš budoucí šťastný vztah.

Tou první je, aspoň to tak vypadá, že ještě nepochopil, že jeho novou rodinou jste vy. Stále se vrací za rodiči, jakoby ještě nedospěl. Vracet se k mamince pod sukně je od dosažení plnoletosti už úplně špatně a znamená to nezralost dotyčného. Navíc je pro mě úplně nepochopitelné, že to jeho rodičům nedojde a nepošlou ho za vámi – přece každý víkend s maminkou a tatínkem je opravdu trochu moc. Pokud by byli staří a bezmocní, je to jiná věc, ale tak to ve vašem případě nevypadá; nejspíš jsou stále dost mladí, aby se dokázali o sebe postarat – pokud chtějí, aby jejich syn našel svou novou rodinu a začal být samostatný. Podle vašeho popisu se zdá, že jeden z nich, nebo oba, takovou situaci, kdy ho ovládají, vítají a vidí ji jako normální. Z tohoto pohledu je to chybná výchova, která nevedla k jeho osamostatnění, ale citovému ustrnutí v úloze syna, zatímco úlohu partnera není schopen uspokojivě plnit.

Tou druhou je, že sice stále pracuje, ale živíte ho vy. Tak to bych opravdu chtěla vidět tu pracovitost, když nechá rodinný rozpočet na vás. Někde je tady chyba, která i v tomto případě ukazuje na to, že ještě nedospěl, když vůbec snese pomyšlení na to, že jej živí jeho partnerka. Mám podezření, že prací pro rodiče si supluje pocit neschopnosti, který zažívá v práci, kde není schopen se prosadit. Prací doma si omlouvá všechno, protože kdyby ji pustil, musel by si připustit, že není schopen se cítit jako skutečný muž, který stojí na vlastních nohách a je oporou pro svou partnerku.

Asi jsem vás moc nepotěšila, věřím, že byste raději četla povzbudivější věty. Umím si představit, že je hodný a chová se k vám hezky, pokud tedy po něm zrovna nechcete, aby se choval jako chlap. Zeptejte se sama sebe, proč se držíte chlapečka, který svému mužství zatím moc neuvěřil. Proč se bojíte setkání s opravdovým mužem a jaká v tom vidíte rizika. Součástí mužských kvalit je zdravá agresivita, průbojnost, potřeba jít dopředu a dobývat. Není na nich nic špatně, jsou přesným opakem kvalit ženských, které je doplňují hlubokou moudrostí a klidem, spočinutím v teď a tady, z něhož se objevuje intuitivní vědění toho, co je v daném okamžiku užitečné. Působí to na mě tak, že vaše srdce sice říká, že situace, ve které se nacházíte, není ok a proto cítíte nespokojenost. Rozum oproštěný od intuice a reprezentující vaše obavy a strachy ale říká, že je lepší ten hodný, i když slabý, než riskovat silného muže. Podívejte se do mysli a zjistěte, kdo vám řekl, kdy se objevila obava, že skuteční muži jsou nebezpeční a co by vám s nimi mohlo hrozit. Ta informace může být dost zasutá; dejte si čas na to, aby se objevila. Naleznete-li odpověď, bude třeba s ní pracovat ve smyslu vyléčení vzpomínek a názorů, které vás nutí zůstávat v neuspokojivém vztahu.

Samozřejmě vám rozum může říct, že už je vám 32 a chcete dítě a on zase není tak špatný. Máte na to právo, ale potom je důležité, abyste se soustředila na to, že jste spokojená se situací, kdy jste o víkendech sama a jste tou, která živí rodinu. Že se situace nejspíš nezmění, ani když budete mít děti. Protože když se budete užírat, povede to dříve nebo později ke zhoršení vašeho zdraví a celá situace se jen o to víc zamkne.

Nemusíte dělat žádné zásadní rozhodnutí. Začněte se nejdřív dívat do své mysli a ptát se jí. Co by chtěla doopravdy a čeho se bojí. Vaše cesta se vám postupně ukáže.

Poslouchejte své srdce a následujte je, potom nic z toho, co uděláte, nebude špatně. Když jednáte v souladu se srdcem, nebude tam pocit napětí ani nespokojenosti, jednoduše budete v souladu. Učte se najít svou intuici a ona vás povede. Z celého srdce vám přeji, abyste byla šťastná!

Váš dotaz

Zde můžete zadat dotaz. Dáma v nouzi si vyhrazuje právo publikovat Váš odeslaný dotaz. Pokud si nepřejete uveřejnit Vaše jméno, zvolte smyšlené.

Pište, prosím, své otázky s diakritikou, tedy s háčky a čárkami. Nemám časový prostor vaše otázky textově upravovat. Moc děkuji!



Můžete zadat ještě 1300 znaků




„Neexistuje zdravá žárlivost, vše co je opravdu zdravé,
je zdrojem trvalé lásky a štěstí.“