Partner mě ponižuje

Partner mě ponižuje
Partnerská poradna on-line

Dobrý den, jsem už 17 let vdaná a za společný život jsem udělala nějaké kopance, za které nejsem hrdá a které bych nejraděj vzala zpět. Ale ani můj partner nebyl bez chyb. Je normální si za to, že nejste po vůli jak fyzicky tak s názory, nechávat se ponižovat, jaká jsem k ničemu, co jsem kdy udělala za špatnosti, nechávat si vulgárně nadávat? Jak se od takového člověka odprostit, když všichni včetně dětí si myslí, jak je dokonalý a že nakonec já budu jistě ta, která všechno kazí a ničí. Jsem už z takových situací zničená. Kam až člověk musí zajít, aby našel odvahu postavit se takovému člověku a celému okolí, nikdo nepochopí, co se děje za zavřenými dveřmi mezi čtyřma očima. Zřejmě si za tuto situaci můžu sama, sebevědomí se mi vytratilo a teď nevím jak dál.

Denisa

Petra Jarošová odpovídá:

Deniso, z vašeho dopisu je znát velká vyčerpanost a smutek. Také hodně křivdy, a je zřejmé, že vůbec nechápete, co se to ve vašem životě děje.

Není žádná náhoda v našem životě. Vše, co jste zažila a zažíváte, má nějakou příčinu, kterou můžete, když o to opravdu budete stát, odhalit a všemu porozumět. To, co zažívá většina lidí včetně vás, je čisté neporozumění tomu procesu, který můžeme nazvat jako projekce vlastních bolestí a nevyřešených mentálních vzorců navenek, kde se zobrazují jako fyzické či mentální nemoci, lidé, kteří nám něco nepříjemného dělají, a situace, ve kterých se necítíme dobře. Každý, kdo vám ubližuje, je zhmotněním něčeho, co jste sama v sobě neuměla zpracovat, integrovat, co jste v sobě odmítla. Cokoli nemáte ráda na sobě nebo na druhých, tomu dáváte energii toho nechtění, nechcete, aby se to dělo. Díky té energii, která je velmi silná, potom posilujete to, čeho byste se chtěla zbavit. Takže to ještě víc nechcete, tím to ještě víc posílíte, potom to vypadá, že se to zhoršilo, a tak stále dokola.

Je pravděpodobné, že ponižování jste zažívala už dřív, před svým manželstvím. V rodině nebo ve škole. Je to téma, které jste nedokázala zpracovat, protože pro vás bylo příliš bolestné. Cítila jste se ponížená a tak jste si vybudovala obranné hradby, aby jste přežila. Jenže přes ně sice neprojde tolik bolesti, ale ani žádná láska, ony jsou nepropustné pro všechno. A byl to čas, kdy jste začala být nedůvěřivá a ztratila jste schopnost milovat. Druhé i sebe. Vaše mysl ta zranění a vytvořené bariéry vnímá jako dlouhodobě nežádoucí; strategie, která dříve třeba fungovala, abyste přežila, už teď nepomáhá a stala nástrojem vaší destrukce. Proto vám podvědomí vysílá zprávy o tom, že je třeba stará zranění vyléčit. Jenže ono má omezené nástroje, jak to udělat. A tak to dělá tak, že vám přináší informace ve formě vnějších situací: kdy se k vám manžel chová hrubě, kdy si vás děti neváží, kdy vás nikdo nepodpoří. Ty všechny situace mají jeden hlavní účel: ukázat vám, že máte v sobě vzorec, který vám ubližuje a je stejné povahy, jako situace, které zažíváte jako bolestné. Ten vzorec velmi zjednodušeně zní: nemám ráda sebe, nemám ráda druhé, nemám ráda tento svět. Ten vzorec je chybný, ale vy, i když jej v sobě nerozpoznáváte, neustále vše prožíváte pod jeho vlivem a také se podle něj chováte. A úplně stejně druzí okolo vás jsou jím ovlivněni: manžel je nucen se chovat podle něj, vaše děti a jiní lidé. Situace se odvíjejí podle něj. A vy se zlobíte na sebe, na druhé, na svět. Jenže tady není nějaký konkrétní viník, zlý člověk, kdo by vám záměrně ubližoval. Dokud máte v sobě tento vzorec, nazveme jej takovým bacilem, tak ten bacil s sebou nese určité příznaky. My víme, že když nás bolí v krku, že to není chyba krku, ale že nesjpíš budu mít bacil, který je odpovědný za angínu. Nepomůže se zlobit na bolavý krk, ale vyléčit angínu. Vše, co zažíváte ve svém životě, jsou jen příznaky toho, že máte v sobě určitou nákazu. Je to nákaza ve vaší mysli, která nefunguje tak, jak by zdravá mysl obvykle fungovala. Když je mysl zdravá, přirozeným následkem je šťastný život, který vnímáte jako plný možností a výzev, cítíte se milující i milovaná. Dokonalá ve smyslu, že respektujete, jaká jste, respektujete druhé a chováte se tak, aby to přineslo všem zúčastněným co největší prospěch v co nejdelším časovém horizontu. Respektujete i své chyby a chyby druhých, protože žádný učený z nebe nespadl.

Vy jste zatím velmi daleko od tohoto prožitku. Vše, co zažíváte, je silně ovlivněno starými zraněními vaší mysli. Není problém, abyste odešla od své rodiny. Ale tato vnější změna vám nepřinese štěstí, dokud nevyléčíte svou mysl. Protože ať půjdete kamkoli, vaše mysl bude s vámi, takže všechny křivdy i ponížení se budou dít i nadále. Není to trvalé řešení, tím je jen ve vyléčení všeho, co vás trápí a čeho si zatím nejste vědomá. Když vaše mysl již neponese tento bacil, automaticky zmizí všechny příznaky. A naopak: dokud máte příznaky, bezpodmínečně to znamená, že bacil je stále přítomen.

Moc bych vám doporučovala vydat se na cestu za sebou samou. Bude dlouhá a nebude snadná, stejně jako léčba chronické, již dlouho trvající nemoci. Pokud si najdete dobrého terapeuta, postupně se vám vše vyjasní, budete lépe rozumět všemu, co zažíváte. Vnitřní zranění se postupně vyléčí a bezpodmínečně se to projeví ve vnějším světě jako situace a chování lidí, kdy budete cítit víc prostoru a respektu. Také se postupně naučíte více respektovat a mít ráda sama sebe a díky tomu zjistíte, že se i na druhé umíte dívat s větším pochopením, bez vztahovačnosti.

Když nic neuděláte, je nepravděpodobné, že se dočkáte pozitivní změny. Musí přijít z vás. Z celého srdce vám přeji, abyste zbytky sil, které ještě máte, použila na práci na sobě a již nečekala, protože potom už vám síly mohou dojít úplně. Moc na vás myslím!

Váš dotaz

Zde můžete zadat dotaz. Dáma v nouzi si vyhrazuje právo publikovat Váš odeslaný dotaz. Pokud si nepřejete uveřejnit Vaše jméno, zvolte smyšlené.

Pište, prosím, své otázky s diakritikou, tedy s háčky a čárkami. Nemám časový prostor vaše otázky textově upravovat. Moc děkuji!



Můžete zadat ještě 1300 znaků




„Neexistuje zdravá žárlivost, vše co je opravdu zdravé,
je zdrojem trvalé lásky a štěstí.“