Přítel se mnou nechce bydlet

Přítel se mnou nechce bydlet
Partnerská poradna on-line

Dobrý den.. jsme spolu s přítelem tři roky a stále se mnou nechce bydlet. Jinak nám vše klape. Přítel je o pět let mladší a vím, že by chtěl rodinu. Mě je 40 a i bych do toho ještě šla, ale nemám moc času čekat, než se rozhodne. Trávíme spolu všechen volný čas. Když na něj zatlačím s bydlením, tak je zle. Jednou, že na to není připraven a podruhé, že na to nemáme peníze, prostě výmluvy. Miluju ho, ale nejsem štastná. Jinak vím, že nikoho nemá a nehledá, víme o sobě o každém kroku. Nevím, co dělat, bojím se ho opustit. Ale vím, že to takhle už dlouho nevydržím. Vztah je fajn, ale bez budoucnosti to nejde prostě. Bydlím ještě s dcerou, se kterou si přítel dobře rozumí. Prosím o radu. Jak se dá chlap popostrčit, ale pořádně.

jitka

Petra Jarošová odpovídá:

Jitko, řešení se dá nalézt v okamžiku, kdy si uvědomíte, že je tady zjevně něco, co váš partner, aspoň zatím, chce víc, než bydlet s vámi. Chybí mi od vás důležitá informace; totiž zda bydlí sám ve svém nebo v pronájmu, nebo jestli je stále s rodiči. Je v tom totiž velký rozdíl.

Pokud by byl ještě stále s rodiči, buď je líný začít se sám starat sám o sebe a mama hotel mu skýtá veškerý komfort. Nebo se bojí, že by život, kde už je odpovědný nejen za sebe, ale dokonce i za další členy rodiny, nezvládl. V obou případech by tu byla chyba na straně jeho rodičů, kteří ho včas nepostrčili do života. Takového člověka můžete milovat sebevíc a on vás, ale nikdy vám nebude krýt záda, bude se schovávat za vaše sukně a vlastně nikdy nebude opravdový chlap. Pokud by takový muž na sobě nezačal pracovat, zůstane mentálně na úrovni malého kluka, o kterého se stará maminka. I kdybyste dosáhla toho, že bude s vámi, nejspíš budete mít další dítě na starost. Pokud by to byl tento případ, znamená to, že s vámi si užívá hru na dospělého, ale pokaždé se vrací domů do bezpečí původní rodiny. Na skutečný svět si zatím netroufá. Pryč od něj.

Jestliže už bydlí sám a sám si hradí veškeré životní náklady, může to být trochu jiná věc. V tom případě by to například znamenalo, že jeho potřeba soukromí je větší než ta vaše a že ho těší vracet se do klidu, kde nikdo není, nikdo nemluví a nic po něm nechce. Že žít s někým je zcela mimo jeho komfortní zónu. Lidé jsou různí a mají různé potřeby. V takovémto případě byste ale po třech letech již o něm toto měla vědět. A jestli vám na něm záleží, bylo by dobře, kdybyste se dohodli na nějakém kompromisu. Třeba, že pár dní v týdnu jste spolu a pár dní je zase on u sebe, proč ne? Čeho se bojíte, když by to tak bylo? Co by na tom bylo špatně? Proč by vaše budoucnost nemohla být právě taková? Pracovní tlak na muže je dnes daleko větší, než býval dřív, ve smyslu, že prakticky stále musí být k dispozici a skutečného odpočinku mají málo. Jejich potřeba samoty je potom daleko vyšší než dřív a potom s radostí volí různé druhy odpočinku, ať už je to druhé bydlení, garáž, pracovna či trucovna, jakkoli to nazvete. Málo žen je totiž natolik osvícených, že muži jeho samotu a potřebu soukromí skutečně umožní. Očekávají, že si s nimi bude, poté, co přijdou z práce, povídat, což je pro většinu mužů čirý trest. V takovém případě by většina z nich určitě uvítala možnost vrátit se tam, kde mluví maximálně televize.

Váš strach ho opustit je vaší největší překážkou. Protože on to cítí a to mu dává manévrovací prostor. Ví, že mu vlastně nic nehrozí, že si sice postěžujete, ale dál zůstane vše při starém, jak to vyhovuje jemu.

Aby bylo možné se situací pohnout, potřebujete odpovědi na dvě otázky a obě víte, jen jste se zatím pořádně nepodívala do vlastní mysli. Tou první je, proč s vámi partner nechce bydlet. Ne to, co říká, ale skutečný důvod. Vy tu odpověď znáte a sama pro sebe si musíte říct, jestli je jeho námitka řešitelná, nebo ne. Je-li za jeho námitkami strach, že nezvládne dospělý život, odpovědí může být, je to tak možná je. A tom případě nemá význam ho do toho tlačit. Pokud by byl jen pohodlný, metodou mrkvičky a biče by se dalo něco udělat. A jestli má tak moc rád své soukromí, budete mu muset vyjít vstříc a nalézt nějaký oboustranně uspokojivý kompromis.

Druhou otázkou je, čeho se doopravdy bojíte. I tuto odpověď znáte. V zásadě jsou tady dvě hlavní příčiny. Buď se bojíte oprávněně, tedy tušíte, ale nechcete si připustit, že váš chlapec skutečně ještě nedospěl a že se to ani nechystá, že tedy bojujete s větrnými mlýny. Nebo se bojíte nejistoty spojené se situací, kterou vnímáte jako nestandardní: miluje vás, ale bydlet s vámi nechce, tudíž je budoucnost nejistá. Pokud by ale on byl tím typem, co potřebuje hodně prostoru, paradoxně by se mohlo stát, že společným soužitím vztah zabijete.

Je důležité, abyste začala lépe rozumět sama sobě, díky tomu budete bez pochybností rozumět i jeho chování. Pravda nebolí, pravda dává svobodu zařídit se podle ní. Zkuste si pojmenovat vše pravými jmény a budete mít jasno. A váš partner to pozná, i když mu nic neřeknete. A něco se změní. Buď se vše pohne směrem, o který stojíte, nebo si uvědomíte, že vám to nestojí za to. Ale nebudete se trápit, prostě budete vědět, jak to celé je. Máte dost intuice na to, abyste celou situaci rozlouskla. Držím vám palce!

Váš dotaz

Zde můžete zadat dotaz. Dáma v nouzi si vyhrazuje právo publikovat Váš odeslaný dotaz. Pokud si nepřejete uveřejnit Vaše jméno, zvolte smyšlené.

Pište, prosím, své otázky s diakritikou, tedy s háčky a čárkami. Nemám časový prostor vaše otázky textově upravovat. Moc děkuji!



Můžete zadat ještě 1300 znaků




„Neexistuje zdravá žárlivost, vše co je opravdu zdravé,
je zdrojem trvalé lásky a štěstí.“