Přítelova rodina je divná

Přítelova rodina je divná
Partnerská poradna on-line

Dobrý den, chtěla bych se zeptat , ohledně naší situace. S přítelem jsme už 3 roky, klape nám to celkem dobře, hádky sice jsou, ale vždy se nějak vyřeší. Problém jsou naše rodiny. Jelikož jsme oba nedávno přišli o práci, takže je těžké si najít vlastní bydlení, proto pořád bydlíme u rodičů. Přítelova rodina je divná. Jinak nevím, jak to říct. Jeho matka, která je věčně opilá, když má starosti nebo něco podobného, mu pořád vyhrožuje, vyhazuje ho z bytu kidně i v 1 ráno a pak jde 2 hodiny ke mě, aby tu mohl přespat, a když je opilá, tak mu říká, ať se se mnou rozejde , že jsem ho změnila. Nechodí do práce a živi ji jen jeho otec , sestra, která sedí pořád doma, nemá práci, nadává na něho, krade mu peníze, které má třeba na doktora kvůli práci, která mě jednou fyzicky napadla, a jeho věčně ožralý otec, který po něm chce jen peníze, protože sám má našetřeno nějakých 500 000 a chce po něm další. Moje rodina je celkem v klidu. Bydlím s babičkou v rodinném domě, i s matkou, ale odděleně. Babička je v klidu, pomáhá mi , ale matka je podobný případ jako přítelova. O víkendu je opilá , protože přes týden pracuje, tak ta nám taky říkala, ať se rozejdeme, pořád nám kecá do vztahu a je to neúnosné. Poslední kapka padla, když jsem se dozvěděla, že přítelova sestra mu ukradla peníze.

Nikola

Petra Jarošová odpovídá:

Nikolo, tak to je tedy něco. Chápu, že v takovém prostředí se opravdu nedá normálně žít. Ve skutečnosti máte jedinou šanci:

oba si co nejdříve najděte práci, nebo skončíte stejně, jako vaši příbuzní. Chápu, že je to těžké. Ale ekonomika jde nahoru, aspoň zatím, a pracovní místa se objevují. Nepřijdou za vámi sama a nejspíš moc dobře víte, že úřad práce nefunguje jako zprostředkovatel práce, ve skutečnosti nefunguje vůbec. To, co je třeba, abyste udělali, je sednout za internet a začít posílat životopisy. A posílat je tak dlouho, dokud práci nenajdete. A také můžete vyrazit po městě, kde žijete a začít se poptávat osobně. Nepomůže sedět doma a stěžovat si na rodiče.

Já chápu, že by bylo daleko příjemnější mít normální příbuzné. Ale když to tak není, je to celé na vás. A na vašem místě bych se stěhovala co nejdál. To ale znamená, že vezmete oba život do vlastních rukou a osamostatnění včetně nalezení práce si zadáte jako hlavní úkol. A nepřestanete, dokud nenajdete práci a nějaké bydlení, které budete schopní zaplatit. V takové situaci vůbec nejde o pohodlí a navíc jste mladí, takže žádný komfort nepotřebujete. Potřebujete se opřít jeden o druhého a považovat za otázku cti, abyste už jako dospělí lidé nezůstávali u rodičů. Vždycky se můžete vymlouvat na zlý svět, opilou matku, nedostatek pracovních míst nebo bytů. Tohle dělá většina lidí v této zemi, ale vy máte jeden druhého a můžete se z tohoto vzorce mentálně líných lidí vymanit.

Jestli jste četla pár mých příspěvků, asi jste si všimla, že vždy můžete najít nějakou souvislost mezi tím, co zažíváte a vlastní myslí. Ke všemu, co v životě zažíváte, přispíváte sama, tím jaká jste, jaké máte skryté obavy a zranění, nejistoty. Vaši divní příbuzní ukazují také něco o vás. Bude tomu tak dlouho, dokud se na ně budete zlobit, dokud jim budete dávat vinu za vaše životy. Dokud ve vás vzbuzují nějaké nepříjemné pocity, znamená to, že vám ukazují něco, co jste sama v sobě potlačila. To, co vám na nich vadí nejvíc, bude přesně i váš problém, který zatím nechcete vidět. Abyste se oba opravdu vysvobodili z tohoto zvláštního světa, potřebujete si uvědomit, co vám říká o vás. Také se potřebujete naučit vděčnosti za vše, co jste od své rodiny dostala, i když vám možná připadá, že toho tak moc nebylo. Totéž se týká vašeho partnera. Dokud si člověk neuspořádá vztah k rodičům, je téměř jisté, že se stane stejným, jako jsou oni, a to byste určitě nechtěli. Odpuštění je nezbaví odpovědnosti za jejich život, ale vás vysvobodí z myšlenkových vzorců, které by vám jinak zcela jistě předali, i když si jich sami nejsou vědomi a vy zatím také ne. Je jasné, že nemáte peníze na žádný rozvoj a práci na sobě. Pokuste se alespoň vcítit se do vašich blízkých a zkusit naplnit své srdce soucitem s nimi. Zcela jistě nejsou šťastní a už se jim to nejspíš nepodaří. Jejich život je totální zmar a prohra. To určitě stojí za trochu soucitu, vy totiž, na rozdíl od nich, ještě máte šanci své životy změnit. Jestli něco opravdu vysvobozuje a pomáhá, je to láska a soucit. Vaším úkolem je těmto citům se naučit. Láska znamená, že nedáváte podmínky, prostě milujete a soucítíte se všemi, protože každý touží po lásce. Nejvíc po ní touží ti, kdo nám připadají, že si ji vůbec nezaslouží, jako třeba maminka vašeho přítele. Když se naučíte odpustit jí a soucítit s její situací, už to zvládnete s každým. A když to dokážete, zjistíte, že se vám lépe dýchá. A velmi pravděpodobně se změní vaše situace – objeví se práce a najdete si bydlení, abyste mohli začít svůj vlastní život, nezatížený minulostí vašich rodin. Odpuštění a soucit vás zbaví těch břemen, která by vás jinak stáhla dolů a zničila vám životy.

Z celého srdce vám oběma přeji, abyste to dokázali.

 

Váš dotaz

Zde můžete zadat dotaz. Dáma v nouzi si vyhrazuje právo publikovat Váš odeslaný dotaz. Pokud si nepřejete uveřejnit Vaše jméno, zvolte smyšlené.

Pište, prosím, své otázky s diakritikou, tedy s háčky a čárkami. Nemám časový prostor vaše otázky textově upravovat. Moc děkuji!



Můžete zadat ještě 1300 znaků




„Neexistuje zdravá žárlivost, vše co je opravdu zdravé,
je zdrojem trvalé lásky a štěstí.“