Sebevědomí – jak si poradit s nerozhodností?

Sebevědomí – jak si poradit s nerozhodností?
Partnerská poradna on-line

Dobrý den, jak na nerozhodnost / rozpolcenost?
Mám tendenci vidět klady i zápory obou možností, to vede k nerozhodnosti, přehodnocování a tendenci „sedět na dvou židlích“. Bojím se, abych nevybrala špatně, aby se to případně dalo změnit.
Momentálně řeším rozchod s partnerem, já od začátku pochybovala, zda je to ten pravý, ale cítila jeho rozhodnost a schopnost prosadit se, nechala jsem se tedy ochraňovat, brzy se k němu přestěhovala a začala s ním / pro něho i pracovat. Cítila jsem se s ním však někdy bez energie a pochybovala o společné cestě.
On to cítil, několikrát to rozlouskl tak, že se se mnou rozešel, ale vrátili jsme se k sobě (já v tu chvíli cítila, že chci být s ním, v období klidu mě to však táhlo ke svobodě a „sebepoznávání“). Nyní to vypadá už na definitivní rozchod, ale je pro mě těžké odvézt si poslední věci a udělat to „definitivním“.
Co s tímto vnitřním strachem a nejistotou, když chybí sebevědomí? Jak žít spokojený život a mít šťastné partnerství (když jsem se dříve zamilovávala a „vzplanula“, většinou to necítil on, trvalo to krátce. )
 

Petra

Petra Jarošová odpovídá:

Obavy rozhodnout se přicházejí v případě, že se bojíme, že si neporadíme s následky svého rozhodnutí. Ve skutečnosti to na nějaké úrovni zažívá většina lidí: Zůstáváme v práci, která nevyhovuje, jen proto, že si nejsme jistí, jestli najdeme lepší. Zůstáváme v partnerství z téhož důvodu. Nemáme odvahu se odstěhovat z města, ve kterém se nám nelíbí, protože nevíme, jestli bychom si v jiném našli přátele…

Proto existuje americký sen v Americe a ne v Čechách. V naší zemi obecně není příliš mnoho statečnosti vstupovat do neznámých situací. Historicky to určitě souvisí s tím, že jsme malá země a národ byl velmi často v područí nějakého Velkého bratra a to na sebevědomí moc nepřidá, protože o nás často rozhodovali druzí, a my jsme našli odvahu se vzepřít jen párkrát v historii.

Podobné je to ve výchově. Dnes se situace již pomalu mění, ale většina našich rodičů byla vychována za totality, kdy vybočovat bylo nebezpečné pro celou rodinu. A pak jsou místa a komunity, kdy vybočovat, tedy mít vlastní názor, se trestá odsouzením ostatními členy skupiny. Vliv rodičů na naše sebevědomí je esenciální. Dítě pro zdravý vývoj nutně potřebuje od rodičů bezpodmínečnou lásku a přijetí, pocit bezpečí a ochrany a také podporu a pochvalu v prvních pokusech učit se nové dovednosti, tedy vstupovat do neznámých situací. Aby byl rodič schopen toto poskytnout, musí si být sám sebou jistý, mít se zdravě rád, protože potom je pro něj přirozené podporovat své dítě.

Nejistý rodič má potíže ustát, když je jeho dítě jiné. Méně hezké, méně chytré, trochu víc uplakané nebo úzkostné, víc divoké. Nebo prostě jiné, než si přál. Když se tatínkovi sportovci narodí chlapec básník, může s tím mít problém, a pro chlapce je pak těžké nalézt vlastní identitu, když jej tatínek hodnotí jen podle svalů a na kole najetých kilometrů. Protože když si rodič není jistý sám sebou, bojí se, že jej ostatní budou soudit podle jeho dítěte a vinou vlastních komplexů začne v dítěti potlačovat jeho přirozenost a nutí je, aby začalo naplňovat nějaké normy dobrého potomka. Místo, aby je povzbuzoval a radoval se z jeho pokroků, porovnává je s ostatními dětmi. Bezbranný tvor potom nutně získá přesvědčení, že neví, co má dělat a co je správně. Protože přirozeně by sám od sebe dělal něco úplně jiného, k čemu ho pod podmínkou své lásky nutí zakomplexovaný rodič. A ať se pustí do čehokoli, už předem se obává soudu, že to nebylo dost dobré. Už předem si nevěří, že si poradí, protože mu vlastní rodiče jen málokdy potvrdili svou podporou a pochvalou, že se mu činnost podařila. Zejména při prvních pokusech dítěte o jakoukoli novou činnost je pochvala nutná. Také je důležité vypěstovat pochopení, že nevadí dělat chyby. Tento pohled způsobí, že kdykoli začneme dělat něco nového, vnímáme to jako vzrušující dobrodružství, místo abychom cítili úzkost. Víme, že chybami se člověk učí a žádný učený z nebe nespadl. Víme, že chyby jsou součástí procesu učení se novým věcem a že to neznamená, že nejsme šikovní nebo chytří. Učíme se novou věc a dříve nebo později se ji naučíme. Komu se to nelíbí, je to jeho problém.

Tak, jak to popisuji, je to ideální stav. Kdyby byli vaši rodiče milující, přijímající, podporující a respektující. Sebe sama, vzájemně mezi sebou a také vůči vám. Nejspíš to tak nebylo a vy teď čelíte obavám, že se nerozhodnete správně a že následky rozhodnutí nezvládnete. Pracovně, společensky nebo citově. A potom rozhodnutí odkládáte. Je to druh vyhýbavého chování, jehož následkem se úzkost učinit rozhodnutí zvyšuje. Zvyšuje se nejistota, že to můžete zvládnout. Nepřítel, kterého se bojíte, ve skutečnosti neexistuje, ale vy ho svým chováním činíte stále reálnějším.

Abyste se zbavila svých problémů, bude třeba udělat několik věcí. Potřebujete být také trpělivá, protože tak hluboký návyk se nedá změnit za týden ani měsíc, ale když se rozhodnete na něm pracovat, postupně se vysvobodíte z jeho okovů a budete čím dál sebejistější.

  1. Je nutné vyřešit si vztah s rodiči. Ať byli jacíkoli. Abyste za použití nějaké metody, kterých je dnes spousta, vyléčila všechna zranění, křivdy a pochybnosti. Cílem je, že už budete opravdu upřímně cítit jen vděčnost, lásku a soucit. Veškeré negativní emoce vůči vašim rodičům vás budou udržovat ve starých návycích, které vám oni předali. Negativní pouto k jakémukoli člověku nás činí jemu podobným v jeho neužitečných vlastnostech. Máme-li pouto pozitivní, můžeme si vybrat, že přijmeme pouze to, co je užitečné.
  2. Je třeba vyléčit i další zranění z dětství a dospívání, máte-li je. Mohou to být vztahy se sourozenci, kamarády, spolužáky. Kdy jste se cítila ponížená, slabá, bezmocná. Kdy jste něco pokazila a někdo se vám vysmál.
  3. Potřebujete nalézt všechny oblasti, ve kterých o sobě pochybujete. Jako žena, partnerka, kolegyně v práci, kamarádka. Kde si nejste jistá sama sebou. Pojmenovat je velmi konkrétně. Například když si řeknete, že jste neschopná, je to velmi neurčité a těžko se s tím bojuje. Když si ale místo toho uvědomíte,že se necítíte dobře, protože v práci všichni umí anglicky a vy jediná ne, už se s tím dá něco udělat. Ať už se zapsat do kurzu angličtiny, nebo si říct, že angličtinu k ničemu nepotřebujete a je zbytečné, abyste kvůli tomu měla komplex, protože umíte úplně skvěle čínsky…
  4. A musíte změnit svoje chování a vědomě začít vstupovat do situací, činit rozhodnutí a čelit jejich následkům. Postupně se ubezpečíte, že některá rozhodnutí byla správná a ku prospěchu věci. Některá nebyla. Ale vy jste byla nucena čelit následkům chybného rozhodnutí a postupně zjistíte, že jste si s nimi poradila. Že jste to zvládla. Díky tomu bude narůstat vaše sebedůvěra, že i když jste se nerozhodla správně, dokázala jste to vyřešit. Tak to dělají silní lidé. Slabí za sebe nechají rozhodovat ty druhé. Určitě nechcete patřit do této alibistické skupiny. Silní získali sílu právě tím, že vědomě čelili nebezpečí. Že šli do nejistoty, do které se jiní báli vstoupit. Ze začátku budete cítit silnou úzkost, protože to bude přesný opak toho, co děláte teď. Postupně se ale ubezpečíte, že to není tak zlé, jak jste si představovala, a vaše odvaha bude narůstat. Budete také schopná řešit stále obtížnější situace. To vám bude zvedat sebevědomí a vy se tak dostanete do vzestupné spirály, kdy opakované úspěchy vás podpoří v dalších aktivitách a ty vám zase budou zvedat sebedůvěru. Nyní jste naopak na sestupné spirále, kdy se rozhodnutím vyhýbáte čím dál víc a tím se vaše sebevědomí snižuje, protože pocit úzkosti narůstá.

Ohledně vašeho vztahu. Muž, se kterým zatím jste, je skvělým zrcadlem toho, jaká byste mohla být, ohledně schopnosti se rozhodovat. Možná proto jste ho potkala; dává vám šanci se něco naučit. Vy ho místo toho obviňujete z toho, že se vedle něj necítíte dost svobodná, ale to si je projektujete vlastní pochybnosti do něj. On není příčinou, jen vám zrcadlí vaši vlastní neschopnost být sama sebou a stát si za svými rozhodnutími. Možná to není životní partner, ale asi je skvělým partnerem právě pro toto období, kdy vám může pomoci najít cestu ven z vašich omezení. Vy se můžete mnoho naučit, ať už s ním zůstanete nebo odejdete.

  • Když zůstanete, otevřete se tomu zrcadlu, které vám nastavuje. Dívejte se, jak funguje v životě, jakou příchuť má jeho sebejistota a ona se začne objevovat ve vašem vlastním prožívání. Omezení, o kterých si zatím myslíte, že přicházejí od něho, jsou vaše vlastní; učte se je rozpoznat a transformovat. Až se lekci naučíte, uvidíte sama, jestli je ještě důvod zůstat a pojí vás něco víc, nebo jestli byl dárkem, díky kterému jste měla možnost se naučit něco, co vám rodiče neuměli dát.
  • Když odejdete, budete čelit pocitům ztráty. Současně se ukáže, jak moc i poradíte s nabytou svobodou, jestli ji budete umět využít a cítit se v ní bezpečně. Budete muset pracovat s pochybnostmi, zda jste udělal svým odchodem dobře a naučíte se pracovat s následkem svého rozhodnutí.

Obě varianty vám poskytnou bohatý materiál se něco naučit o sobě a získat vnitřní sílu a důvěru. Uvědomíte si, že nejlepší rozhodnutí je to, které přinese co největší prospěch co největšímu množství lidí na co nejdelší dobu. Když budete mít pokaždé v mysli tuto motivaci, i když bude vaše rozhodnutí chybné, vaše motivace vás povede dál, takže se z chyby poučíte a získáte spoustu moudrosti. Naše motivace činí konkrétní čin dobrým nebo špatným, ne to konkrétní jednání. Můžete na nádraží rozdávat bezdomovcům peníze. Pokud je vaší motivací na chvíli zlepšit jejich situaci, je to dobrý čin. Pokud je vaší motivací dostat se do televize, je to vypočítavost. I když zvenku to vypadá stejně. Svou motivaci znáte jen vy. Naučte si být jí vědomá. Potom už se nemusíte bát chyb.

 

 

Váš dotaz

Zde můžete zadat dotaz. Dáma v nouzi si vyhrazuje právo publikovat Váš odeslaný dotaz. Pokud si nepřejete uveřejnit Vaše jméno, zvolte smyšlené.

Pište, prosím, své otázky s diakritikou, tedy s háčky a čárkami. Nemám časový prostor vaše otázky textově upravovat. Moc děkuji!



Můžete zadat ještě 1300 znaků




„Neexistuje zdravá žárlivost, vše co je opravdu zdravé,
je zdrojem trvalé lásky a štěstí.“