Vztah s cizincem

Vztah s cizincem
Partnerská poradna on-line

Milá Peti, už jsem Ti psala, moc děkuji za Tvé rady. Pokračuji ve vztahu s přítelem cizincem, poprvé v životě se cítím milovaná, že já miluji a zároveň se cítím svobodně a šťastně, a to i když s ním zrovna delší dobu nejsem. Bývalý přítel (otec mého dítěte) se s rozchodem ještě nesrovnal a svými občasnými poznámkami vyvolává u malého strach, že o tatínka přijde a navádí ho proti mému novému příteli. Nový přítel má krásný vztah k dětem, mého malého má rád a bere jej jako vlastního, malý ho má taky rád, ale teď začíná s tím, že se mnou nikam na dýl pryč nepojede, že chce být s tatínkem doma. Můj přítel cizinec žije v zemi, ve které jsem si vždy přála žít. Naučila jsem se jazyk, několikrát ročně jsem tam už dřív i s malým jezdila, prostě se tam už hodně let vidím. Je to pro mě prostě místo, kam vím, že patřím. Mám tam přátele, znám to tam, malému jazyk není cizí, i když jím zatím nemluví. Teď, když tam mám přítele a doma jsem vztah ukončila, o to víc. Jenomže teď když vidím, jak malý chce být se svým tatínkem, tak nevím, co dělat. Srdce a všechno mě táhne pryč, mám to vyřešené i s prací, prostě vše. Ale nechci malému způsobit nějakou citovou újmu. Přemýšlela jsem, že by tam mohl jít na rok do školky, naučit se jazyk, pak ho už čeká škola,ale on chce být i s tátou. Co dělat?děkuji

Karla

Petra Jarošová odpovídá:

Karlo, nejsem si jistá, že je to dobré řešení, minimálně v této chvíli. Můžete na sílu malého vzít s sebou, ale tím jen prohloubíte jeho blokády, které máte sama. Vy se v té zemi cítíte doma, neboli doposud jste se tak necítila. Jenže váš syn je doma tady a vy mu způsobíte, že se bude cítit jako cizinec také. Navíc odvézt jej tak daleko od otce může velmi negativně ovlivnit celý jeho život.

Myslím, že situace ještě není zralá. Může se to časem změnit, ale pokud syna vytrhnete ze známého prostředí moc brzo a současně bude mít biologického otce daleko, můžete doživotně poznamenat jeho psychiku. Je nutné pracovat na vztahu s otcem a ideálně počkat se stěhováním do doby, dokud nedojdete ke vzájemně shodě a řešení, které bude přijatelné pro všechny. Zcela souhlasím, že to může trvat i několik let.

Jak bych takovou situace řešila já? Asi bych dala syna do mezinárodní školky a poté školy, ideálně, kdyby zde mohl používat řeč země, do které chcete jít. A v prvních letech jej nechala zde s tím, že byste vy střídavě trávila čas tady s ním a tam s novým partnerem. Takže by si zvykal na střídavou péči a do nové země by mohl začít jezdit třeba na prázdniny. Jak bude dospívat, zcela jistě jej vše začne víc bavit, na střední školu už třeba bude chtít jít za vámi. A časem si sám zvolí, kde se opravdu cítí doma.

Je to  náročné finančně, fyzicky a emočně. Nicméně tuto zátěž přenesete na sebe a ne na svého syna, který bude mít největší šanci si na vše zvyknout a přijmout situaci bez velkých zranění. Jinak budete možná šťastná vy, ale váš syn nebude. Ani ta nejlepší láska k muži za toto nestojí. Je-li totiž vztah vašeho partnera k vám silný, určitě bude mít pochopení a vyjde vám ve všem vstříc. Není možné vnutit malému dítěti, co má cítit. A váš syn chce tatínka.

Moc vám držím palce!

Váš dotaz

Zde můžete zadat dotaz. Dáma v nouzi si vyhrazuje právo publikovat Váš odeslaný dotaz. Pokud si nepřejete uveřejnit Vaše jméno, zvolte smyšlené.

Pište, prosím, své otázky s diakritikou, tedy s háčky a čárkami. Nemám časový prostor vaše otázky textově upravovat. Moc děkuji!



Můžete zadat ještě 1300 znaků




„Neexistuje zdravá žárlivost, vše co je opravdu zdravé,
je zdrojem trvalé lásky a štěstí.“